V Sýrii v neděli při několika atentátech zahynulo nejméně 127 lidí. Ráno při dvojím útoku v centru Homsu podle čerstvé bilance vydané organizací ochránců lidských práv (SOHR) zemřelo nejméně 59 lidí. Při pozdějších čtyřech atentátech spáchaných v Damašku, k nimž se přihlásil Islámský stát, přišlo o život podle SOHR 68 osob.

Útok v Homsu si vyžádal také několik desítek raněných, mezi nimiž je mnoho lidí ve vážném stavu. Nálože vybuchly v 07:15 středoevropského času asi minutu po sobě na silniční křižovatce, tlaková vlna poškodila domy a automobily. Dějištěm byla čtvrť Zahra, obývaná hlavně vládnoucí náboženskou skupinou alávitů, k níž patří i prezident Bašár Asad.

Většinu Homsu kontroluje syrská vláda, ale město je často dějištěm podobných útoků. Lidé hlásící se k radikálním sunnitským džihádistům z Islámského státu tam v lednu při atentátu zabili 20 osob.

Odpoledne přišla z Damašku zpráva, že na jižním šíitském předměstí Sajjida Zajnab vybuchly čtyři nálože. Ty podle posledního odhadu SOHR zabily 68 lidí a 160 dalších je podle organizace zraněno, z toho 19 velmi vážně.

K útokům v Damašku se přihlásil Islámský stát. Tisková agentura Amak, která podporuje sunnitské islamisty, uvedla, že na předměstí podnikli útok pomocí náloží v automobilech dva sebevražední atentátníci IS. Podle svědků vybuchly celkem čtyři bomby a výbuchy zničily 60 prodejních stánků a fasády desítek domů.

Předměstí Sajjida Zajnab bylo v lednu dějištěm atentátu, při němž přišlo o život nejméně 71 lidí včetně 25 příslušníků šíitských milicí. K útoku se tehdy také přihlásili islamisté. Ti chtějí podle čelního představitele SOHR dokázat, že i přes úspěšnou ofenzivu syrské armády podporované Ruskem jsou stále silní a dokážou tvrdě zasáhnout centra Asadovy podpory.

Mezinárodní společenství usiluje o dohodu o příměří, která by mohla přivést zpět k jednacímu stolu do Ženevy účastníky přerušených mírových rozhovorů. Opozice v sobotu stanovila své podmínky, za nichž je ochotna na klid zbraní přistoupit. Souhlasí s dvou- až třítýdenním obnovitelným příměřím, pokud se k němu připojí všichni kromě islámských radikálů, kteří se rozhovorů neúčastní. K dalším podmínkám opozice patří ukončení obléhání měst a vesnic, otevření koridorů pro humanitární pomoc a propuštění vězňů.

Také Asad v sobotu řekl, že na příměří přistoupí, ale jenom za podmínky, že "teroristé" toho nevyužijí k dalším ziskům a že země, které je podporují, svou podporu zastaví. Asad za teroristy od začátku konfliktu považuje všechny své odpůrce, tedy i takzvanou umírněnou opozici podporovanou některými zeměmi.

"Jsme připraveni zastavit vojenské operace, ale jsou tu i důležitější faktory. Například to, že teroristé toho nesmějí využít k posílení svých pozic," řekl Asad v rozhovoru se španělským listem El País. Trvá také na tom, že "ostatní státy, zejména Turecko, nesmějí posílat do Sýrie další teroristy, zbraně ani logistickou podporu". Turecko v konfliktu stojí na straně umírněné opozice, ale bojuje hlavně proti syrským Kurdům, kteří jsou zapojeni do bojů proti islámským radikálům.

Ankara nedávno oznámila, že syrskou válku může ukončit jedině vyslání pozemních jednotek, a to v koalici. K vyslání vojáků je připravena také Saúdská Arábie. K tomu Asad v rozhovoru řekl, že v takovém případě by proti nim syrská armáda postupovala "stejně jako proti teroristům". "Bylo by to napadení; budeme hájit naši zem," řekl prezident.