V Bruselu vládla vyhrocená atmosféra. Evropští ministři vnitra jednali o řešení migrace

Ve velmi vyhrocené atmosféře ve čtvrtek ministři vnitra zemí Evropské unie jednali v Bruselu o nejnovějším vývoji migrační krize. Zástupci Česka a Slovenska Milan Chovanec a Robert Kaliňák se před novináři zmínili především o velmi tvrdé výměně názorů s řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem.

"Hlavním problémem dnes je přístup Řecka. Ten je třeba zásadně změnit, nebo se nepohneme dál," prohlásil Kaliňák.

V den, kdy Řecko kvůli středeční schůzce Rakouska se zeměmi Balkánu odvolalo svou velvyslankyni z Vídně, bylo také v Bruselu patrné napětí, které nyní v EU panuje v souvislosti s migrací a děním v Řecku a na západním Balkáně.

"Rakousko se k nám chová jako k nepřátelům," řekl dnes Muzalas svým protějškům podle diplomatického zdroje citovaného agenturou AFP. Muzalas také v Bruselu podle řeckých médií prohlásil, že Řecko "nepřipustí, aby se pro Evropu stalo Libanonem, skladištěm duší", a to ani v případě, že by dostalo rozsáhlou finanční pomoc.

Muzalas po zasedání ministrů řekl, že většina členských zemí podpořila řecké námitky proti "jednostranné" politice Rakouska ohledně zpřísnění kontroly hranic a také proti svolání středeční vídeňské minikonference s balkánskými zeměmi věnované uprchlické krizi.

Podle řecké agentury AMPE ale ministr popřel, že by na schůzi vládlo "elektrizované ovzduší". Podle něj naopak panovala přátelská atmosféra. Připustil však, že vzniklo "malé napětí" vzhledem k názorovým rozdílům mezi Aténámi a Vídní.

Země Visegrádské skupiny už několik týdnů hovoří o potřebě "Plánu B", kterým má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka. Aténám se podobná hrozba nelíbí. Už nyní totiž Makedonie začala odmítat některé migranty, které dosud vpouštěla, a ti tak zůstávají na řeckém území.

Chovanec musel podle svých slov řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z ČR jeho zemi dostalo. Zároveň jej požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států.

"Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu," poznamenal.

"Řecko na jedné straně říká, že neumí svou hranici hlídat. Ale evidentně s tím ani nechce začít. A neustále žádá o nějakou evropskou solidaritu. Představa, že by stále přerozdělili svůj problém mezi všechny přesto, že sami selhali, je neuvěřitelná," prohlásil ve čtvrtek před novináři Kaliňák.

Výměnu názorů s Řeky označil za "ostrou". "Není to obvyklé, aby se ministři přímo hádali a vyčítali jednotlivé body," poznamenal slovenský ministr. Tvrdá vyjádření na řeckou adresu podle něj zněla nejen od zástupců V4, ale také od ministrů ze západní Evropy. "Není zvykem, aby si ministři skákali do řeči. To si za těch osm let, co sem jezdím, nepamatuji. Začíná to být skutečně velmi emotivní," podotkl Kaliňák.

EU podle něj musí přestat mít "určité sociální cítění" se zeměmi, které v migrační krizi selhaly.

Řekové podle něj i ve čtvrtek partnerům tvrdili, že místa k registraci a výběru žadatelů o azyl - takzvané hotspoty - budou příští týden fungovat. "To se setkalo s poměrně pobavenou reakcí. Jeden funguje ztěží, ostatní vůbec nejsou připravené," uvedl Kaliňák s odkazem na zjištění slovenských a českých zástupců přímo na místě.

Řecko mělo podle loňské dohody lídrů zemí EU celkem pět hotspotů po několika odkladech spustit už loni do konce listopadu. Podle Chovance se ale v tomto ohledu situace v posledních dnech mění, hotspoty totiž v Řecku dostala na starost armáda, která věc začala řešit. Podle českého ministra ale zůstává otevřený problém zadržování migrantů do té doby, než bude zjevné, zda dotyčný má či nemá právo na azyl.

Pozornost se upírá na Turecko

Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko. Úspěch jednání s ním ale bude podle Kaliňáka opět závislý na řeckém postoji. "Někdy mám pocit, že zvítězí malé žabomyší války z dávno minulých dob," podotkl.

Kaliňák dodal, že Řekové se "trapně vymlouvali" na Turecko, které je podle nich prý vinno tím, že stále není funkční kontrola jejich společné hranice. Právě přes ni do EU dál proudí tisíce migrantů.

Unie dala naposledy před týdnem na summitu najevo, že základem řešení migrační krize je nyní spolupráce s Tureckem. S ním EU loni na konci roku dohodla společný akční plán, počítající kromě jiného s tím, že Turci začnou účinně bojovat proti pašerákům migrantů a snižovat počty lidí, kteří přes úžiny v Egejském moři každý den připlouvají na řecké ostrovy.

Počty však zatím zásadně neklesají, naopak výrazně vyšší jsou především v meziročním srovnání.

Pokud však do vrcholné schůzky EU s Tureckem, naplánované na 7. března, počty migrantů výrazně nepoklesnou, bude podle českého ministra vnitra potřeba spustit "Plán B", tedy bránit migrantům v přesunech z Řecka dál na Balkán. Pokud se nic nestane, hrozí podle něj velmi rychlý konec existence schengenského prostoru volného pohybu.

Podobné stanovisko po jednání zastával i eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos. "Jasné a hmatatelné výsledky při snižování počtů uprchlíků mířících do Evropy je třeba vidět do deseti dní, jinak se může systém, kterým unie na krizi dosud reagovala, zcela rozpadnout," řekl.

"V současnosti všichni preferují společné řešení," poznamenal po jednání nizozemský ministr pro bezpečnost Klaas Dijkhoff. Není však podle něj možné zaručit, zda takové řešení bude dostatečné k tomu, aby EU nemusela udělat nic jiného.

Dijkhoff připomněl, že různé záložní plány jsou koordinovány mezi různými státy EU, ovšem nikoli v dostatečné šíři. "Už teď vidíme alternativní - nevím, zda řešení - ale snahu věc zvládnout," dodal.

Také Německo, které dohodu s Ankarou výrazně prosazovalo, chce její výsledky vidět do březnového summitu Evropské unie a Turecka. Už při příchodu na čtvrteční jednání to prohlásil německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Jinak podle něj budou potřeba další společná a "koordinovaná opatření". Jednostranné kroky by prý řešení nepřinesly.

Maďarský premiér Viktor Orbán peníze a ústupky, které EU slíbila Turecku výměnou za to, že zabrání běžencům v cestě do Evropy, označil za pouhý klam a vyzval k důslednější ochraně vnějších hranic.