Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pátek nařídil připravit jaderné zbraně na možnost okamžitého použití. Světové tiskové agentury krok označují za reakci na středeční rezoluci OSN zpřísňující mezinárodní sankce vůči KLDR kvůli jejím nedávným zbrojním testům.
Evropská unie rozšířila seznam sankcí proti KLDR o dalších 16 osob a 12 společností. Následovala tak krok OSN, jež se rozhodla ještě víc přitvrdit postoj vůči severokorejskému režimu. EU zavedla omezující opatření proti Severní Koreji v prosinci 2006.
Kim podle agentury Reuters nařídil okamžitou připravenost jaderného arzenálu na "preventivní útok" při inspekci nových odpalovacích zařízení pro rakety.
Zbraně by měly být "ve kteroukoliv chvíli" připraveny ihned udeřit proti nepřátelům, kteří stupňují své hrozby vůči zemi, uvedl severokorejský diktátor.
Americké ministerstvo obrany vyzvalo Pchjongjang, aby upustil od provokací a "soustředil se na dodržování svých mezinárodních povinností a závazků".
Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje prohlásila, že její země tvrdě odpoví na veškeré severokorejské provokace, a zdůraznila, že Soul bude pokračovat ve snaze přimět Pchjongjang vzdát se jaderných zbraní.
"Musíme Severní Koreu přesvědčit, že její režim nepřežije, pokud se nevzdá jaderných programů," řekla prezidentka.
Jižní Korea rovněž oznámila, že v pátek zahájila rozhovory s Washingtonem o umístění amerického protiraketového štítu na svém území.
Moderní obranný systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defence), který by USA měly instalovat na Korejském poloostrově, ničí nepřátelské rakety v poslední fázi jejich letu, jen asi minutu před zasažením předpokládaného cíle.
Umístění štítu je podle Soulu reakcí na severokorejské zbrojní testy z poslední doby, vzbuzuje ale velkou nelibost Číny. Jižní Korea podle agentury AFP uvedla, že počáteční jednání by se měla zabývat tím, kde přesně bude štít umístěn, jeho potenciální cenou a časovým programem instalace systému.
Podle jihokorejských médií by štít mohl být instalován v oblasti města Pchjongtek, které se nachází 70 kilometrů jižně od metropole Soulu a kde jsou významná americká vojenská zařízení.
Náklady na vybudování systému se podle prvních odhadů budou pohybovat kolem 810 milionů dolarů.
Severní Korea v lednu uskutečnila svou čtvrtou jadernou zkoušku. V únoru pak vypustila raketu dlouhého doletu.
Rada bezpečnosti OSN na to odpověděla ve středu zpřísněním sankcí, které jsou vůbec nejpřísnější v historii. Nově bude muset být například prověřován veškerý náklad, který bude směřovat do KLDR, případně ji bude opouštět. Zakázán byl i veškerý prodej lehkých zbraní určených Pchjongjangu. Na černou listinu se dostalo dalších 16 Severokorejců a 12 severokorejských organizací.
Čínské námořní úřady už zahájily kroky, aby umístily na "černou listinu" 31 lodí provozovaných severokorejskou firmou, na kterou se vztahují zpřísněné sankce OSN. Podle agentury Reuters jde o signál, že i Čína bude prosazovat nové zpřísněné kroky proti KLDR.
Napětí v neklidném regionu se stupňuje s každou další aktivitou Pchjongjangu. Například ve čtvrtek severokorejská armáda podle úřadů sousední Koreje vypálila šest střel krátkého doletu do Japonského moře. Soul označil palbu z KLDR za projev rozhořčení a vzdoru a očekává, že další podobné demonstrace síly budou následovat.
Severní Korea tvrdí, že nechce použít své jaderné zbraně vůči Jižní Koreji, ale potřebuje je k zachování stability na rozděleném Korejském poloostrově.
