Jen sedm procent německých firem v současnosti zaměstnává uprchlíky. Ukázala to anketa mnichovského ekonomického institutu Ifo. Mnoho podniků ale předpokládá, že běžence v příštích letech přijme, vyžadují však, aby se předtím zlepšila jejich znalost němčiny.
Němečtí politici zdůrazňují, že získání práce je důležitý předpoklad pro integraci uprchlíků do společnosti.
Malé a střední firmy zaměstnávají běžence zřídka, vyšší podíl je u podniků od 250 zaměstnanců. Z nich migrantům nabídla práci desetina.
Z jednotlivých hospodářských oborů se uprchlíci nejlépe uplatňují v pohostinství, kde je zaměstnává 28 procent firem.
Během letoška a příštího roku by se ale pracovní příležitosti pro běžence měly výrazně rozšířit. Třetina firem očekává, že do dvou let bude mít mezi svými zaměstnanci běžence. Důležité však je, aby se migranti naučili německy. Právě nedostatečnou znalost jazyka považuje nyní 86 procent firem za velkou překážku pro jejich zaměstnání.
Firmy si také stěžují, že jim stát dostatečně nepomáhá při zaměstnávání uprchlíků a že se naopak musí potýkat s rozsáhlou byrokracií. Žádají zjednodušení pravidel pro to, aby uprchlíci mohli nastoupit na stáže a zvýšit si tím kvalifikaci, což by v budoucnu usnadnilo jejich zaměstnání.
Podniky se však nevyslovily pro udělení výjimky uprchlíkům z minimální mzdy. Viceprezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks už dříve řekl, že by takový krok nepovažoval za vhodný, protože by mohl u německých zaměstnanců vyvolat dojem, že se je uprchlíci jako levná pracovní síla snaží vytlačit z pracovního trhu.
Proti výjimce z minimální mzdy pro běžence vystupují také odbory a kancléřka Angela Merkelová, naopak ji podporuje část německých ekonomů.
Do Německa loni přišlo téměř 1,1 milionu uprchlíků a od začátku letošního roku 150 tisíc. Podle politiků je třeba ty, kdo v zemi dostanou azyl, co nejrychleji integrovat do společnosti, čemuž by pomohlo i jejich zaměstnání.
