Světové výdaje na zbrojení loni poprvé od roku 2011 mírně stouply, když země vydaly na nákup armádní výzbroje celkem 1,7 bilionu dolarů (asi 40 bilionů korun), zhruba o jedno procento více než v roce 2014. Ve své v úterý zveřejněné zprávě to uvedl švédský Mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Za mírným zvýšením zbrojních výdajů stojí podle SIPRI zejména trvalý růst armádních rozpočtů v Asii a v některých státech Blízkého východu, ale také ve východní Evropě. Více zbraní - celkem o 13 procent - nakoupily v Evropě zejména země sousedící s Ruskem a Ukrajinou, jako jsou Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Naproti tomu armádní rozpočty států na západě Evropy klesly o 1,3 procenta.
Nejvíce peněz na obranu loni opět s velkým náskokem vynaložily Spojené státy, ačkoliv jejich výdaje klesly o 2,4 procenta. Na druhém místě skončila Čína, kde se výdaje naopak o 7,4 procenta zvýšily, více peněz na zbraně vydala i Saúdská Arábie (nárůst 5,7 procenta) a Rusko (nárůst 7,5 procenta).
"Výdaje na zbrojení v roce 2015 odrážejí dlouhodobý trend," uvedl programový ředitel SIPRI Sam Perlo-Freeman. Podle něj je na jednu stranu zřejmé, že rozpočty ovlivňují právě probíhající konflikty a napětí, na druhou stranu se ale na výdajích stále podepisují nízké ceny ropy. Právě příjmy z ropy totiž v minulosti v zemích, které tuto surovinu ve velkém exportují, vedly k rapidnímu zvyšování výdajů na obranu.
