Státní úřady zažívají s novým služebním zákonem dosud nepoznaný problém. Před pár týdny hledalo ministerstvo zkušeného odborníka na informatiku − a už to vypadalo, že našlo. Smířil se s tím, že nastoupí za dvacet tisíc korun měsíčně. Tedy za mnohem méně než v soukromé firmě. Radost nevydržela dlouho, druhý den se muž omluvil s tím, že přece jen neodolal nabídce z byznysu, kde mu dali 100 tisíc.

Potíže sehnat kvalitní lidi měly úřady kvůli nízkým platům vždycky. Ale od loňského července, kdy úřednický zákon začal platit, se to ještě zhoršilo. Dokud nový zaměstnanec ministerstva nebo jiného velkého úřadu nesloží takzvanou úřednickou zkoušku, pracuje za minimální peníze − kolem 20 tisíc měsíčně. A přitom může trvat třeba až tři čtvrtě roku, než se ke zkoušce dostane, a během celé doby bere minimální plat − i když jde o zkušeného právníka, IT experta nebo odborníka na evropské dotace.

"Je jedno, jestli mu je padesát a má za sebou dvacetiletou úspěšnou kariéru ve firmách, anebo jestli je hned po škole," říká Jiří Zmatlík, náměstek ministra vnitra pro ekonomiku a evropské fondy. "Takže zkuste přijmout vysokoškoláka s deseti lety praxe s nástupním platem 20 tisíc. A ještě mu řeknete, že nejméně tři měsíce, ale spíš déle, bude muset částečně žít z úspor," říká náměstek Baxa z ministerstva práce. Upozorňuje na to, že z 22 volných míst na ministerstvu se jim podařilo zaplnit tři. "Jenže jeden člověk nám vydržel pouhý den, druhý tři dny. Třetí je tady čtrnáct dnů a doufáme, že vydrží. Snad se proces úřednických zkoušek podaří nějak urychlit."

Služební zákon

◼ Platí od minulého roku pro desítky tisíc úředníků na ministerstvech a desítkách státních úřadů. Jeho tvůrci si od něj slibovali, že skončí častá praxe, kdy například po výměně ministra musí část úředníků odejít, aby je ministr mohl nahradit vlastními lidmi.

◼ Pomohl třeba i v tom, že o místech řadových úředníků nerozhodují politici. Se zákonem o státní službě vznikl post nejvyššího úředníka, který nyní zastává Josef Postránecký a který spadá pod ministerstvo vnitra – má pravomoc jmenovat a odvolávat státní tajemníky.

◼ Se zákonem musí všichni státní úředníci složit úřednickou zkoušku.

 

20 tisíc

korun měsíčně zhruba bere úředník, dokud nesloží tzv. úřednickou zkoušku.

S podobnými problémy se nepotýká jen ministerstvo práce nebo spravedlnosti, stejně je na tom i ministerstvo vnitra a další. A o problémech se služebním zákonem a nedostatkem pracovníků ví už i náměstek ministerstva vnitra pro státní službu Josef Postránecký.

Na ministerstvu práce nebo spravedlnosti jde oproti jiným úřadům ještě o palčivější potíž v tom, že shání právě počítačové experty a právníky. Tedy lidi, po kterých je tradičně v byznysu velká poptávka − bez ohledu na to, jestli je zrovna vysoká nezaměstnanost, nebo naopak ekonomika roste a firmy nabírají zaměstnance.

Zároveň jsou to lidé, kteří si prací mimo veřejné služby vydělají několikanásobně více. A do toho je tady ještě problémový služební zákon, který jinými slovy říká, že je jedno, jakou má "ajťák" nebo právník praxi. Z pohledu úřednického zákona je vždy nováčkem, dokud nesloží předepsané zkoušky. Jenže připravit se na ně trvá až několik měsíců a navíc uchazečů o zkoušku je tolik, že úřady nestíhají.

"To žádný rozumný člověk, který už za sebou má nějakou kariéru, prostě nemůže akceptovat," říká náměstek Zmatlík, který sám má ve své sekci evropských fondů několik volných míst, která je těžké obsadit. A to nejen kvůli penězům: na ministerstvu výběrové řízení trvá třeba několik týdnů, ve firmách konkurzy nejsou tak svázané pravidly. "Ti lidé přijdou jeden den na pohovor a za týden mohou nastoupit," vysvětluje náměstek Zmatlík.

Problémy se sháněním zkušených pracovníků se už zabývá náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký, který připouští chybu ve služebním zákoně, jenž stanovuje základní plat bez ohledu na pracovní zkušenosti. "Já osobně to vnímám jako chybné ustanovení. A pokud dojde k novele služebního zákona, máme připraveno řešení, kdy by už ten, kdo bude zařazen na služební místo, obdržel plat ve stupni dle dosavadní praxe," popisuje Postránecký. Dodává ale, že i nadále počítá se skládáním úřední zkoušky, kterou navíc brání tím, že se na ni lidé mohou přihlásit už při výběrovém řízení.

Náměstek ale už nyní plánuje, že nejvýkonnější zaměstnanci by měli dostat až o 200 procent vyšší základní mzdu plus odměny, čímž se má problém s nízkými platy řešit. Rychleji by zaměstnanci měli postupovat také v platových žebříčcích a nové zaměstnance by mohla státní správa nalákat třeba na náborový příspěvek.

Ministerstvo spravedlnosti, kterému chybí asi sto lidí a které má navíc schválený nárůst "ajťáků" o dvě desítky, chce jejich nedostatek řešit tak, že vytvoří nová pracoviště asi pro deset lidí v Brně a Ostravě, kam už vypsalo výběrová řízení. V Praze se jim totiž téměř nikdo nehlásí. Z celkových dvaceti nových míst mají obsazená jen dvě.

Ředitelka odboru lidských zdrojů na ministerstvu spravedlnosti Michaela Gruber doufá, že pracoviště na Moravě budou mít úspěch. Lidé se nebudou muset kvůli práci stěhovat do hlavního města a vyšší platy v soukromé sféře oželí díky nižším životním nákladům. Gruber ještě popsala, že kvůli nedostatku "ajťáků" a právníků jsou na jejich stávající zaměstnance kladeny vyšší nároky. "Když nejsou plné stavy, musí si práci rozdělovat mezi sebe. Což také není dlouhodobě udržitelné," uzavřela Gruber.

Související