Vydávání státních dluhopisů v cizí měně v minulých letech provázely hazardní operace, které státu způsobily a ještě mohou způsobit miliardové škody. Potvrzují to rozbory odborníků i dosud nezveřejněný audit ministerstva financí.
Podle závěrů interního auditu uzavřeli jeho vysocí úředníci v letech 2004 až 2005 a dále i v letech 2009 a 2012 obchody, které měly stát ochránit před ztrátami způsobenými nepříznivým vývojem kurzu nebo úroků. V několika případech však tyto složité derivátové operace, které jsou typické pro privátní spekulanty a ve veřejných financích nemají podle odborníků i závěrů interního auditu z minulého roku co dělat, naopak stát vystavily většímu riziku a ztrátám.
Bohuslav Sobotka, ČSSD
červenec 2002 – září 2006
Za něho stát poprvé prodává dluhopisy v cizí měně Jen v rámci té první z roku 2004 bylo uzavřeno celkem 12 složitých různých operací, které měly emisi stoprocentně zajistit proti kurzovému a úrokovému riziku. Jedna z transakcí už v okamžiku podpisu pro stát znamenala ztrátu 3,5 miliardy korun.
Eduard Janota, nestraník v úřednické vládě
květen 2009 – červenec 2010
Byl náměstkem zodpovědným za rozpočet a správu dluhu už od roku 1999, za vlády Miloše Zemana.
Za jeho éry se ministerstvo pod vlivem finanční krize rozhodlo změnit podmínky některých zajišťujících operací, které se ukázaly být nevýhodnější než původní zajištění. Příkladem je prodej opce Morgan Stanley v červnu 2009, kdy se stát zdarma vzdal možnosti zvolit si později pohyblivou nebo pevnou úrokovou sazbu v závislosti na tržním vývoji.
Miroslav Kalousek, KDU-ČSL, později TOP 09
leden 2007 – květen 2009, červenec 2010 – červenec 2013
V roce 2012 ministerstvo změnilo podmínky zajišťující operace z roku 2004, takzvané swapce. Nový kontrakt s Českou spořitelnou byl podle interního auditu ekonomicky neodůvodnitelný a už na samém počátku představoval pro stát náklad 1,6 miliardy korun. Závazky z těchto operací budou trvat až do roku 2024, i když dluhopis, který zajišťovaly, byl splacený již v roce 2014.
Andrej Babiš, ANO
leden 2014 – doposud
Současný ministr si nechal na správu státního dluhu udělat audit, podle něhož ztráta z devizových obchodů od roku 2004 byla k únoru 2015 téměř 16 miliard korun. Audit také doporučil podat trestní oznámení na konkrétní úředníky.
Babiš se to rozhodl udělat až včera, tedy po více než roce.
Zajišťování se proti kurzovým změnám je při vydávání dluhopisů v cizích měnách zcela běžné a praktikují ho i jiné vlády. Ovšem používají k tomu standardní a tedy transparentně ocenitelné nástroje, zatímco čeští úředníci využívali vysoce spekulativní operace typické pro hedgeové fondy usilující o velký výnos. V případě veřejných financí jde o neospravedlnitelné riziko. Navíc podmínky některých transakcí byly od počátku vychýleny ve prospěch bank.
Vydávání a takzvané zajišťování dluhopisů v cizích měnách začalo za ministra financí Bohuslava Sobotky z ČSSD, dnešního premiéra. Jedním z nejspornějších nástrojů za jeho éry byl v roce 2005 takzvaný range accrual swap, uzavřený mezi ministerstvem financí a Deutsche Bank.
Už při podpisu smlouvy bylo možné vypočítat, že jen uzavřením transakce protistrana hned na začátku získala na úkor ministerstva kolem tří miliard korun.
„Transakce je spekulativní „sázkou“ na pohyb úrokových sazeb, přičemž ve skutečnosti zvyšuje úrokové a měnové riziko podstupované ministerstvem financí,“ usoudili již loni auditoři ve zprávě, kterou mají HN k dispozici. Podle nich nemá ministerský odbor kapacitu vypočítat si tržní cenu takto složitého instrumentu, a tím pádem se spoléhá na ocenění protistrany. Ta má však zcela protichůdný zájem, než stát.
MF šlo bankám na ruku za Sobotky, Janoty i Kalouska
Další sporné transakce proběhly v době finanční krize kolem roku 2009, kdy ministerstvu šéfoval Eduard Janota, expert, bez kterého si sestavení rozpočtu tehdejší ministři neuměli představit.
Tehdy ministerstvo údajně v souvislosti s finanční krizí přenastavilo podmínky již existujících kontraktů, které se často ukázaly být ještě nevýhodnějšími. V tomto roce byl uzavřen také obchod, kdy dalo ministerstvo protistraně nepochopitelně zdarma právo zvolit si za dva roky fixní nebo plovoucí úrok. Vzhledem k poklesu úrokových sazeb si Morgan Stanley logicky v roce 2011 zvolilo fixní sazbu ve výši 3,2 procenta. Tu bude ministerstvo navíc vyplácet až do roku 2036.
Minimálně jednu zjevně nevýhodnou transakci uzavřelo ministerstvo i v době, kdy ho řídil ministr Miroslav Kalousek. Podle interního auditu byl kontrakt s Českou spořitelnou podepsaný v roce 2012 ekonomicky neodůvodnitelný. Už na samém počátku, kdy mají být pozice smluvních stran zhruba vyrovnané, totiž představoval pro stát náklad 1,6 miliardy korun. Šlo o dluhopis, který byl splacen už v roce 2014, ovšem závazky z uzavřeného kontraktu budou trvat až do roku 2024. Podle dostupných informací Babiš tento případ do podaného trestního oznámení nezahrnul.
„Principiálně by se takto komplikované produkty nekvalifikovanými lidmi a navíc bez kontrolních mechanismů neměly dělat,“ říká odborník na obchodování s deriváty s letitými zkušenostmi z londýnské City i Wall Streetu, který si nepřál být jmenován.
Deutsche Bank a Morgan Stanley odmítly žádost HN vyjádřit se ke zmíněným obchodním transakcím.
Slovo Babiše proti auditorům
Hospodářské noviny na citlivém tématu pracují už měsíc. Většina lidí seznámených s těmito obchody se však zdráhá o nich mluvit. Poté, co HN v 9.48 zaslaly dotazy ministru financí Andreji Babišovi, jeho úřad již v 10.25 vydal tiskovou zprávu, že podává trestní oznámení
Ve skutečnosti však Babiš tak aktivní nebyl. To, že obchody nebyly v pořádku, ví nejméně rok, ale dosud s tím nic nedělal. To Babiš popírá s tím, že audit byl definitivně uzavřen teprve nyní.
Jím jmenovaní auditoři, kteří mezi listopadem 2014 a únorem 2015 na ministerstvu hodnotili jednotlivé transakce, však již tehdy navrhovali podat trestní oznámení v souvislosti s konkrétními transakcemi. Kritičtí byli také vůči nastavení procesů na ministerstvu, kdy lidé, kteří obchody uzavírali, prováděli i kontrolovali, spadali pod jeden odbor a jednoho náměstka. Předběžné závěry interního auditu mají HN k dispozici.
Sobotka odpovídá jen na to, v čem problém není
„Zajištění dluhopisů tehdy, pokud se pamatuji, důrazně požadovala Česka národní banka a ministerstvo financí této žádosti vyhovělo,“ reagoval Sobotka na dotaz HN textovou zprávou. Problémem však není fakt, že se ministerstvo zajišťuje, ale typ nástrojů, které k tomu použilo. K tomu, zda ministerstvu coby veřejné instituci přísluší provádět spekulativní obchody, se však Sobotka nevyjádřil. Odpovědnost přehrává na dlouholetého náměstka zodpovědného za rozpočet a dluh Janotu, který ale již před pěti lety zemřel.
„Já za přechodem na rizikovější, a tudíž nákladnější varianty zajištění viděl snahu předvést se jako úspěšnější manažeři,“ komentoval nález auditu Vlastimil Tlustý, který stál v čele ministerstva mezi zářím 2006 a lednem 2007. „Nevidím za tím hloupost, ale chytrost, to znamená osobní zájmy,“ dodává.
Před týdnem padlo kvůli aféře také trestní oznámení. Jeho anonymní autor v textu, který rozeslal několika médiím včetně HN naznačuje, že ministr Babiš s auditem nepracoval záměrně. Měl nechat ministerstvo dál provádět nevýhodné transakce pro stát a výhodné pro banky. Tím si měl na oplátku od bank zajistit výhodnější podmínky pro své vlastní firmy. Zatím jde ale o neprokázaná tvrzení.
Další materiály podrobně rozkrývající kořeny a pozadí dluhopisové aféry včetně role a zisků zapojených bank a překvapivý příběh člověka, který celou kauzu odhalil, a také odpovědi odpovědných ministrů přinese server IHNED.cz a v následujících dnech také Hospodářské noviny
