"Pavle, všeho nech, budeme transplantovat játra!" To napsal profesor Jiří Horák svému mladšímu kolegovi Pavlu Trunečkovi v dopise, který poslal z Kings College v Londýně. Byl začátek 90. let, pár měsíců po pádu železné opony, uznávaný český hepatolog se vydal na jednu z prvních pracovních stáží ke kolegům do Anglie a posílal odtamtud nadšené zprávy. Pavlu Trunečkovi, toho času sekundárnímu lékaři na první interní klinice na Vinohradech, jeho plán vůbec nepřišel utopický. Ten dopis z Londýna vlastně rozhodl o oboru, jemuž se bude věnovat.

Uplynulo 25 let. Za tu dobu urazila česká transplantační medicína obrovský kus cesty. Zatímco na začátku 90. let se u nás ve větší míře transplantovaly pouze ledviny a transplantace jater se počítaly na desítky, dnes je to na tisíc transplantovaných srdcí, tisíce ledvin, stovky jater…

V pracovně přednosty Transplantcentra v pražském IKEM vládne v pondělí v sedm ráno ještě relativní klid a čísla mluví jasnou řečí. Pavel Trunečka popisuje mechanismus transplantací i náročnou logistiku, vzpomíná na příběhy, jež se ke každé operaci vážou, a věcně analyzuje i podmínky napomáhající obchodu s lidskými orgány.

Na začátku května jste zveřejnili informace o úspěšné transplantaci dělohy. IKEM se tak stal třetím pracovištěm na světě, kde se tato operace provádí. Dá se tedy říci, že patří ke světové špičce v oboru?

IKEM patří − řekl bych − mezi kvalitní světová pracoviště. Netroufnu si vytvářet seznam od nejlepších po nejméně úspěšné, ale snad mohu říct, že naše centrum je svými výsledky plně srovnatelné se světovou špičkou.

Kolik tedy v IKEM už bylo přesně transplantováno orgánů?

Letos jsme si připomínali 50. výročí od transplantace první ledviny. Od té doby jich bylo více než 5500 − a to u více než 5000 příjemců, protože ledviny se retransplantují přibližně v 10 procentech případů. Srdcí bylo přes 1000, jater jsme transplantovali od poloviny 90. let 1300, pankreatů více než 600, střevo zatím ve třech případech a jednou − ve spolupráci s FN Motol − to byla také transplantace bloku srdce-plíce. Takzvané Langerhansovy ostrůvky se transplantují přibližně pětkrát až šestkrát do roka, takže dnes jich bude přibližně stovka, teď přibyla jedna děloha. Dohromady tedy okolo 8000 transplantovaných orgánů. V poslední době se ten počet výrazně navýšil, v loňském roce jsme realizovali skoro 500 transplantací. V IKEM provádíme přibližně 60 procent českých transplantací.

Když stoupá počet transplantací, znamená to také, že už se na orgán nečeká několik let, tak jako kdysi?

Já osobně se jako hepatolog věnuji pacientům s nemocnými játry, takže přesně vím, že momentálně na transplantaci čeká 45 pacientů, přičemž čekací doba činí mezi třemi až čtyřmi měsíci. To je průměrný čas, který se samozřejmě mění pacient od pacienta.

Pavel Trunečka (58)

◼ Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, do roku 1993 působil na I. interní klinice na pražských Vinohradech a specializoval se na gastroenterologii.

◼ Zásadním se pro něj stal studijní pobyt v USA na Tulane University Medical Center a v Mount Sinai Medical Center New York, při němž se zaměřil na transplantaci jater.

◼ V roce 1995 nastoupil na Kliniku hepatogastroenterologie v IKEM, od roku 2007 je přednostou tamního Transplantcentra. To se zabývá transplantacemi ledvin, jater, střev, pankreatu a tzv. Langerhansových ostrůvků, na konci dubna přišlo i s první transplantací dělohy v Česku.

◼ Pavel Trunečka se jako vedoucí hepatolog podílel na zahájení programu transplantace jater, rovněž u malých dětí.

◼ Sám má čtyři děti, syn a dcera jsou také lékaři – internisté.

Jak tomu mám přesně rozumět?

Pacienti s krevní skupinou B, kteří jsou navíc malé postavy, mohou čekat rok i víc, než se najde vhodný dárce. Pacienti s krevní skupinou A se na čekací listině, promiňte ten výraz, téměř neohřejí. Uprostřed je někde krevní skupina 0, která čeká rovněž podstatně déle než skupina A.

Proč déle čekají lidé malé postavy?

Pro malého příjemce je možno použít jen játra od dárce, který není o mnoho větší, tedy lidé drobné postavy nebo také ženy jsou v tomto směru skutečně znevýhodněni. V posledních třech letech se nám podařilo situaci zčásti vylepšit takzvanou metodou splitu. To se velká játra rozdělí na menší a větší část, ta první je určena pro dítě nebo dospělého malé postavy, ta větší pro průměrného dospělého.

Takže můžete počet transplantací jater zdvojnásobit?

Do jisté míry. Je to sice v tomto směru velká výhoda a pomoc lidem, kteří by jinak dlouho čekali na transplantaci, na druhou stranu je to nesrovnatelně komplikovanější chirurgický výkon s větší frekvencí potransplantačních komplikací a samozřejmě s většími finančními náklady. Takže vždycky všechno něco stojí.

A kolik tedy stojí ten split?

Běžná úhrada za transplantaci jater v České republice se pohybuje okolo milionu a půl. Většinou se do této úhrady vejdeme − a to i u splitů. Samozřejmě jsou operace, které se nevyvíjejí zcela pozitivně, a tak také stojí mnohonásobně víc.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se