Norsko, díky ropě a zemnímu plynu jedna z nejbohatších zemí na světě, se rozhodlo, že od roku 2025 zakáže registraci nových osobních aut a také autobusů se spalovacím motorem. Na silnice budou smět jenom vozy na čistě elektrický pohon nebo hybridy s možností dobití baterie ze zásuvky.

Podle listu Dagens Naeringsliv se na tom shodly čtyři klíčové politické strany mající v parlamentu většinu. Podrobnosti o tomto dlouhodobém záměru oznámeny nebyly.

"Chceme-li splnit cíle v ochraně ovzduší, musíme klást důraz na elektromobilitu," říká Lars Andreas Lunde, náměstek ministra pro ochranu klimatu a životní prostředí.

Velkorysé pobídky pro motoristy

Norové přišli elektromobilům na chuť a v přepočtu na počet obyvatel jich kupují nejvíce na světě. "Je to zásluhou vládních pobídek, díky nimž je nákup těchto vozů přitažlivý," říká Christina Buová, šéfka Norské asociace elektrických vozidel.

Majitel elektromobilu je osvobozen od daní spojených s pořízením vozu, včetně 25procentní DPH nebo daně registrační, která závisí na hmotnosti vozidla, výkonu motorů i množství emisí. Nákup vozu se tak prodražuje o desítky procent. Řidiči elektrických aut nemají jenom daňová privilegia. Města a obce jim umožňují bezplatné parkování. Nemusí platit mýtné před tunely a mosty, zadarmo je přepraví trajekt. Mohou i v době dopravní špičky používat jízdní pruhy pro autobusy.

PODÍL ELEKTROMOBILŮ NA REGISTRACÍCH NOVÝCH OSOBNÍCH AUT

Norsko si může dovolit nákup aut na elektrický pohon štědře dotovat také díky tomu, že má prudce tekoucí řeky. Vodní elektrárny na nich postavené levně vyrábějí skoro 100 procent veškeré elektřiny. "Existuje-li někde ve světě země, kde by měly jezdit jenom elektromobily, pak je to určitě Norsko," míní v listu The New York Times Julian Marshall, profesor Minnesotské univerzity.

Prodejní čísla, která berou dech

V Norsku s 5,1 milionu obyvatel koncem dubna jezdilo už přes 100 tisíc aut na elektrický a hybridní pohon. Ve světě šestimístnou hranici překročily jenom tři nesrovnatelně lidnatější země − Japonsko, USA a Čína. V relativním srovnání, tedy v poměru k počtu obyvatel, je Norsko suverénní světovou jedničkou.

Odbyt elektrických a hybridních vozů během letošního prvního čtvrtletí meziročně stoupl o 35 procent na skoro 11 tisíc. To je přes 29 procent celkového prodeje všech osobních aut. Za Norskem s velkým odstupem následují Švédsko a Nizozemsko.

S tím, jak v Norsku přibývá ekologicky čistých aut, ale sílí hlasy volající po zrušení, či alespoň omezení některých privilegií. Předně, městům a obcím se nelíbí, že kvůli daňovým a dalším úlevám pro motoristy přicházejí ve svých rozpočtech o nemalé částky. V hlavním městě Oslu to už leckdy dopadá tak, že jízdní pruhy vyhrazené autobusům blokují soukromá elektroauta. 

Konzervativní vláda uznává, že pravidla se musí změnit. "Vždy jsme říkali, že pobídky a další úlevy jsou jenom dočasné," konstatuje Lars Andreas Lunde.

Norsku se v posledních letech dařilo zvolna snižovat objem emisí. Loni se to ale nepovedlo. Jejich celkový objem meziročně stoupl o půldruhého procenta na 53,9 milionu tun oxidu uhličitého. Na vině je větší aktivita v ropném a plynárenském průmyslu.

Norsko, největší světový vývozce ropy v přepočtu na obyvatele, nyní těží přes dva miliony tun barelů této suroviny denně.

PODÍL ELEKTROMOBILŮ NA REGISTRACÍCH NOVÝCH OSOBNÍCH AUT