Práva zaměstnanců ve světě slábnou. Upozorňuje na to letošní analýza mezinárodní odborové konfederace ITUC, která porovnala celkem 141 zemí podle 97 mezinárodních.

Nejhůře jsou na tom pracující v zemích označených v přehledu jako "5+", kde došlo k celkovému zhroucení práva. Patří sem mimo jiné Irák, Libye, Somálsko, Súdán či Sýrie.

Velmi špatné podmínky bez garance práv pro zaměstnance panují také v Bělorusku, Číně, Kataru, Spojených arabských emirátech, Indii, Turecku, Íránu, Kambodži, Kolumbii, Guatemale, Řecku či v Egyptě. Tyto země byly v přehledu zařazeny pod číslicí 5.

Naopak nejlépe se pracujícím daří v zemích ohodnocených číslicí 1. Tradičně se jedná o severské státy, Francii, Německo, Itálii, ale i Slovensko, kde dochází k porušování pracovních práv jen zřídka.

Česká republika skončila ve skupině zemí zařazených pod číslem 2. Ta je sice druhá nejlepší, dochází k ní ovšem k "opakovanému porušování práv". Stejně byly konfederací ohodnoceny pracovní podmínky v Portugalsku, Irsku nebo na Novém Zélandu.

Ve světě stále častěji dochází zejména k omezování svobody projevu a shromažďování - tyto typy restrikcí od roku 2015 vzrostly o 22 procent. V celkem 68 procentech států světa nemají zaměstnanci právo na stávku, v 58 procentech zemí nejsou chráněni pracovním právem a například 57 procent zemí nepřipouští kolektivní vyjednávání.

"Jsme svědky uzavírání demokratického prostoru a nárůstu nejistoty, strachu a zastrašování pracujícího lidu. Rychlost, s jakou jsou práva napadána, se stále zvyšuje," upozorňuje generální tajemnice ITUC Sharan Burrowová. Podle ní jde o alarmující trend nejen pro pracující, ale i pro jejich rodiny.

Jako nejhorší regiony letošní index hodnotí Střední východ a Severní Afriku, na opačné straně porovnání se umístila Evropa. I přesto konfederace zemím starého kontinentu vytýká hlavně selhání ohledně plnění závazků vůči uprchlíkům, a to včetně jejich práva na práci.