Nebojová operace NATO s názvem Resolute Support (Rozhodná podpora), která má za cíl pomoci afghánským bezpečnostním silám, bude v Afghánistánu pokračovat i po roce 2016, potvrdili v sobotu šéfové států a vlád aliančních zemí na summitu ve Varšavě. Novinářům to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle kterého se spojenecké země také zavázaly do roku 2020 financovat afghánskou policii a armádu přibližně ve stejné výši jako dosud.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

"Naše zpráva je jasná: Afghánistán není osamocen. Budeme se angažovat dlouhodobě," prohlásil Stoltenberg. Sobotního jednání ve Varšavě se účastnil afghánský prezident Ašraf Ghaní a výkonný premiér Abdulláh Abdulláh a kromě zástupců zemí, které jsou do operace Resolute Support zapojeny, také představitelé OSN či EU.

Nebojová operace nahradila v Afghánistánu od konce roku 2014 předchozí alianční misi ISAF. Podle Stoltenberga by počty vojáků, kteří na základě "pružného, regionálního modelu" pomáhají především s výcvikem afghánských sil, měly příští rok zůstat přibližně na stejné úrovni jako letos, tedy okolo 12 000 mužů a žen; většinu tvoří Američané.

Spojené státy také mimo struktury operace NATO posílily svou pomoc afghánským silám v protiteroristických operacích.

Stoltenberg v sobotu rovněž oznámil, že spojenci mimo USA se zavázali poskytnout na podporu afghánských bezpečnostních sil miliardu dolarů. Je to podle něj jeden z velkých úspěchů varšavského jednání. "Jsme velmi blízko a jsem si jistý, že této hodnoty dosáhneme, abychom mohli až do roku 2020 udržet stejnou úroveň podpory afghánských sil jako dosud," dodal. V současnosti stojí západní země udržování afghánské armády a policie okolo pěti miliard dolarů ročně, připomněl Stoltenberg.

Afghánské vrtulníky v Česku

Na okraj summitu se prezident Miloš Zeman sešel s prezidentem Ghaním. Mluvil o možnosti oprav afghánských vrtulníků v Česku nebo o výcviku afghánských pilotů vrtulníků.

Za českou stranu se kromě Zemana setkání zúčastnil ministr obrany Martin Stropnický, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nebo ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.