Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) oznámili dosažení dohody, která má ukončit půl století trvající válku. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na vyjednavače.

Konflikt si od roku 1964 vyžádal na 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.

Obě dvě strany jednoho z nejdéle trvajících konfliktů na světě oznámily dosažení dohody, která ukončí násilí a přispěje k budování stability a míru, ve společném prohlášení. To přečetli zástupci Kuby a Norska, kteří v rozhovorech figurovali jako vyjednavači.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Dohodu, proti níž vystupovali dva bývalí kolumbijští prezidenti, je potřeba ještě schválit v referendu. To se nejspíš bude konat v září.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má nyní asi 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ho vedl až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16.000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.

Fakta o FARC:

- Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC), založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.

- FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu; tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj si vyžádal na 260.000 obětí a sedm milionů uprchlíků.

- FARC mají nyní asi 7000 členů. Na začátku 21. století, kdy ovládaly asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly asi 17.000 bojovníků. Asi 20 procent z nich bylo mladších 18 let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.

- FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.

- O mírová jednání s FARC se pokoušel už v polovině 80. let kolumbijský prezident Belisario Betancur, i přes podepsané příměří ale rozhovory nakonec ztroskotaly. Vláda prezidenta Andrése Pastrany v roce 1999 přiznala povstalcům na jihu země v regionu El Caguán demilitarizovanou zónu o rozloze 42.000 km čtverečních, kde se měla konat jednání o míru. Ta ale nakonec ztroskotala, a gerila si tak v oblasti upevnila své pozice.

- Tvrdou linii vůči FARC zaujal prezident Álvaro Uribe (2002-2010), i když i on se s nimi snažil vyjednávat. Například v roce 2004 navrhl propustit asi 300 povstalců z vězení výměnou za 63 rukojmích. FARC to odmítly, stejně jako týž rok nepřijaly Uribeho nabídku nevydat jednoho z vůdců FARC Ricarda Palmeru alias Simóna Trinidada Američanům výměnou za rukojmí. Trinidad byl v lednu 2008 v USA odsouzen k 60 letům vězení mimo jiné za únos tří amerických občanů.

- Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tato senátorka, unesená v únoru 2002 během kandidatury na nejvyšší úřad v Kolumbii, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, kdy armáda bez jediného výstřelu (díky infiltraci agentů) z džungle odvezla 15 rukojmích, včetně tří Američanů.

- V posledních letech armáda zabila několik vůdců FARC: v březnu 2008 Raúla Reyese, muže číslo dva, v září 2010 byl zabit hlavní vojenský velitel Jorge Briceňo (Mono Jojoy) a v listopadu 2011 nejvyšší velitel Alfonso Cano, jehož nahradil Timoleón Jiménez (Timochenko), jenž vede FARC dosud.

- Od podzimu 2012 vedla vláda s FARC v Havaně mírová jednání, ale i během nich pokračovaly útoky povstalců na vojenské i civilní cíle a odvetné akce vládních sil. Dohodu o definitivním oboustranném příměří podepsaly obě strany letos v červnu.

- Ve středu byl oznámen úspěšný konec mírových rozhovorů v Havaně. Definitivně byla dokončena mírová dohoda, kterou nyní zbývá jen slavnostně podepsat a schválit v referendu, které se uskuteční 2. října.