Po několika měsících nejistoty a spekulací má Brazílie konečně jasno.

Tamní senát se v hlasování o ústavní žalobě, tedy takzvaném impeachmentu vyslovil pro odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Pro bylo 61 senátorů, proti 20.

Brazilská hra o trůny tak končí: Rousseffová se do prezidentského paláce už nevrátí. Ve funkci ji nahradí prozatímní hlava státu Michel Temer, který se z jejího spojence proměnil v úhlavního nepřítele.

Tento výsledek překvapí jen málokoho. Mnozí experti už několik týdnů varovali, že prezidentka vede marný boj.

Rousseffová čelila obvinění, že v minulosti vypůjčila peníze ze státních bank, aby zakryla díry v rozpočtu.

Konec jedné éry

S odchodem Rousseffové končí jedna éra, a sice vlády Strany práce.

"V ohrožení jsou výdobytky posledních 13 let," řekla odvolaná prezidentka, která připomněla, že ve zmíněném období se často z extrémní chudoby vymanily díky štědré státní pomoci statisíce lidí.

"V ohrožení je budoucnost země a naděje na další pokrok," dodala Rousseffová ještě během své pondělní obhajoby.

Během mandátu pokračovala v politice svého předchůdce a dlouholetého politického mentora Inácia Luly da Silvy na pomoc chudým vrstvám obyvatel.

"Vím, že budu souzena, ale mé svědomí je čisté. Nespáchala jsem zločin," hájila se Rousseffová. A opět obvinila své politické odpůrce z puče.

Podle ní je obvinění z manipulace se státním rozpočtem pouze záminkou, jak ji odstavit od moci. Tvrdila, že ji chtějí zbavit funkce proto, aby mohli ukončit vyšetřování korupčního skandálu, který se již měsíce točí kolem polostátní ropné společnosti Petrobras.

To ale její odpůrci odmítli. Tvrdí, že celý proces impeachmentu probíhá v souladu s ústavou.

Rousseffová doplatila především na svoji nepopularitu, hospodářskou recesi a zmíněný korupční skandál. Do něj se zapojily politické špičky nejen z vládní Strany práce, ale i z dalších partají.

Rousseffová se hájila tím, že se do korupce nikdy nezapletla a ani nebyla obviněna. Přesto i na ni padá stín podezření: v době, kdy ke korupci v Petrobrasu docházelo, seděla v jeho správní radě.

A nejen to, minulý týden brazilská policie navrhla obvinit z úplatkářství bývalého prezidenta, zmíněného Inácia Lulu da Silvu.

A co se bude nyní dít? Michel Temer zůstane v prezidentském postu až do řádných voleb, které jsou naplánované na rok 2018.

To ale mohou zkomplikovat jeho prohřešky z minulosti. Temer například v roce 2014 porušil volební zákon, protože na kampaň využil více peněz, než je povoleno. Hrozí mu tak, že soud zruší výsledky voleb a Temer se navíc po dobu osmi let nebude moci ucházet o žádný volený post.

A to není vše. Údajně se také zapletl do korupčního skandálu kolem Petrobrasu.

Prý bral úplatky a získané peníze využil na financování kampaně svých spojenců. To Temer odmítá a zatím nebyl ani oficiálně obviněn.

Korupce ale oslabuje i jeho vládu, ze které kvůli úplatkářské aféře museli odejít už tři ministři. Jak Temer, tak i jeho kabinet je u Brazilců velmi nepopulární. Temerovo působení v úřadě kladně schvaluje asi 14 procent Brazilců.

Čekají Brazílii protesty?

Prozatím se dá jen stěží odhadovat, jak na odvolání Rousseffové bude reagovat brazilská veřejnost.

Bývalá členka levicové guerilly, která během vlády vojenské junty (v letech 1964 až 1985) přežila brutální mučení, je v Brazílii nepopulární.

Přesto si u části populace, a hlavně pak u chudších vrstev či u Brazilců, kteří se díky štědrým vládním programům vymanili z chudoby, udržela podporu. Je proto možné, že v zemi se rozhoří spory mezi jejími odpůrci a zastánci. Také hrozí, že mnozí Brazilci vyjdou do ulic vyjádřit své nespokojení s postupem senátu.