Největší naděje na zvolení do Bílého domu má demokratka Hillary Clintonová, oproti které musí její republikánský sok Donald Trump počítat s kritickou nevýhodu - nemůže se spolehnout na vysokoškolsky vzdělané bělošské voliče, především pak na ženy. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu deníku The Washington Post a společnosti SurveyMonkey, kterého se v srpnu ve všech 50 státech USA zúčastnilo přes 74 tisíc registrovaných voličů.

V listopadových volbách budou občané USA vybírat takzvané volitele, kteří pak v prosinci nového amerického prezidenta vyberou. Až na výjimky hlasování volitelů odpovídá výsledkům voleb. Celkem bude mít sbor volitelů 538 členů, k vítězství kandidáta je potřeba nejméně 270 hlasů. Nově zveřejněný průzkum na základě preferencí voličů přisoudil Clintonové 244 volitelů, zatímco Trumpovi jen 126. V otázce zbývajících 168 volitelů byly výsledky příliš těsné, než aby bylo možné určit jasného vítěze.

Sondáž ukázala, že Trumpova podpora se zdá být silná na Středozápadě, kde si dříve vedli dobře demokrati. Malý náskok má například v Ohiu a Iowě a jen málo zaostává ve Wisconsinu, Pensylvánii a Michiganu, kde demokraté vyhráli šest posledních voleb.

Naopak na jihu a jihozápadě v Arizoně, Texasu a Georgii za Clintonovou mírně ztrácí, případně je zde souboj vyrovnaný. Tento výsledek je podle The Washington Post největším překvapením průzkumu, neboť tyto státy patří k tradičním republikánským baštám. O méně než čtyři procentní body Clintonová vede i v Coloradu a na Floridě a nerozhodný stav je v Severní Karolíně. Jen o dva procentní body vede realitní magnát v Mississippi.

V duelu mezi Clintonovou a Trumpem by někdejší první dáma USA vyhrála o čtyři a více procentních bodů ve 20 státech a také v oblasti hlavního města, což by jí vyneslo zmíněných 244 volitelů. Také Trump míří k vítězství ve dvaceti státech, ty jsou ale populačně méně významné, získal by zde jen 126 volitelů.

Pokud chce Trump ve volbách uspět, musí podle The Washington Post rychle sjednotit republikánské hlasy. Oslabují ho totiž prohlášení některých vlivným straníků, kteří se s miliardářem proslulým kontroverzními prohlášeními odmítají smířit. Z průzkumu vyplynulo, že Clintonová si může být jistá nejméně 90procentní podporou demokratů ve 32 státech, Trump stejné podpory republikánů dosáhl pouze ve 13 státech.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Podle očekávání se dále potvrdilo, že souboj Trumpa s Clintonovou rozděluje voliče mimo jiné podle rasového původu. Demokratka si u nebělochů v průměru vede o 31 procentních bodů lépe než u bělochů a Trump zase oslovuje bělochy o 31 procentních bodů více než černochy.

Další linií mezi voliči, která je ostřejší než v předešlých volbách, je pohlaví a dosažené vzdělání. Ve všech 50 státech se Clintonové daří o 14 procentních bodů lépe u žen než mužů, Trump si naopak vede u mužů o 16 procentních bodů lépe než u žen. Ve 36 státech Clintonová mezi ženami vyhrála a v dalších šesti se k tomu přiblížila, Trump získal převahu mužů ve 38 státech.

Jako největší překážku v Trumpově cestě do Bílého domu vidí The Washington Post voliče s univerzitním diplomem. V roce 2012 republikán Mitt Romney získal v kategorii bělošských vysokoškoláků 56procentní podíl a nynější prezident Barack Obama 42 procent. Clintonová v nynější prezidentské kampani rozložení rovnice změnila. U bělošských vysokoškoláků zvítězila nad Trumpem v 31 státech a v šesti dalších skončil souboj remízou, Trump pak vyhrál ve 13 státech, které jsou navíc považovány za republikánské bašty.

Ještě větší rozdíl byl u podkategorie bělošských vysokoškolaček, jejichž podporu si na celostátní úrovni Clintonová zajistila s náskokem 23 procentních bodů oproti Trumpovi.

Trump má naopak silnou voličskou základnu mezi bělochy bez vysokoškolského vzdělání. U nich vede nad Clintonovou ve 43 z 50 států a v dalších pěti je stav nerozhodný.