V pondělí se západem slunce začalo v Sýrii platit příměří dohodnuté v pátek. Má jít o první krok k ukončení již pět let trvající války v zemi. Experti jsou ale skeptičtí a v Sýrii zatím probíhají tvrdé boje.
Jak povstalci, tak syrská vláda prezidenta Bašára Asada se před příměřím snažily posílit své postavení. Podle televizní stanice CNBC se tvrdě bojovalo okolo Aleppa drženého povstalci a na okrajích Asadova hlavního města Damašku. List The Wall Streett Journal uvedl, že o víkendu se vystupňovaly i střety v provincii Idlíb a na jihu země.
Nynější příměří dohodli představitelé Spojených států a Ruska. USA mají k jeho dodržování přesvědčit ozbrojené povstalce a Moskva zase Asada a jeho spojence. Jsou v pozici, že je k tomu mohou přesvědčit či dotlačit, uvedl na webu listu The Independent Patrick Cockburn, autor několika knih o Blízkém východě. Třebaže už dohodu s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice, pro je i Damašek a uvítal ji také Írán. Ten podporuje ozbrojené milice válčící na straně Asada, jemuž také dodává vojenské poradce. Rusko slíbilo, že přestane bombardovat umírněné povstalce.
Velení syrské armády oznámilo, že klid zbraní bude platit v celé Sýrii po dobu sedmi dní. Armáda si nicméně vyhradila právo odpovědět na jakékoli útoky ozbrojených skupin, uvedla syrská státní televize.
Jak dlouho klid zbraní přežije, není jisté. Několik podobných dohod, včetně příměří dohodnutého letos v únoru Moskvou a Washingtonem, už ztroskotalo. USA a Rusko sice do dojednání nadcházejícího příměří vložily velký politický kapitál, a dokonce zvažují koordinaci svých vojenských útoků proti teroristickým organizacím v Sýrii, ale nezveřejnily jasný politický plán, jak by měla vypadat budoucnost Sýrie.
Příměří má vést k "politické změně," uvedl americký ministr zahraničí John Kerry. Není však jasné, jak by tato změna měla vypadat. Největší problém je osud Bašára Asada, který se nechce vzdát moci a kterého podporují Rusové. Jeho vláda je ale nepřijatelná pro povstalce a na jeho odstranění trvaly dlouhou dobu Spojené státy. Možná by ale Washington souhlasil s jeho dočasným podílem na moci.
Ještě větším problémem je, že se příměří nevztahuje na dvě teroristické organizace působící v Sýrii a hlavně na Frontu dobytí Sýrie, bývalou frontu an-Nusra, pobočku známé al-Káidy.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Frontu lze jen těžko - na rozdíl třeba od další teroristické organizace Islámský stát - oddělit od umírněných povstalců. Jimi kontrolovaná území se prolínají a umírnění rebelové ze Syrské svobodné armády, podporovaní Spojenými státy, a další skupiny bojují proti syrskému režimu i Islámskému státu často společně s Frontou dobytí Sýrie. Podle Charlese Listera, odborníka na Sýrii z amerického think-tanku Middle East Institute, povstalci váhají, zda se od fronty odpoutat, protože v případě, že se příměří zhroutí, přijdu o své pozice.
"Ozbrojená opozice v Sýrii nyní čelí pravděpodobně největšímu a nejzávažnějšímu rozhodnutí od doby, kdy se rozhodly v roce 2011 pozvednout zbraně proti Asadovu režimu," řekl Lister listu Financial Times. Spojené státy ale varovaly povstalce, že pokud budou spolupracovat s Frontou dobytí Sýrie, bude to pro ně mít "neblahé důsledky."
Válka v Sýrii vyhnala z domovů zhruba 11 milionů lidí, z toho okolo pěti milionů do zahraničí. Podle OSN zahynulo v průběhu války v zemi okolo 400 tisíc lidí, velká část z nich kvůli zraněním a nemocem, které by v mírových dobách byly léčitelné.
