Střed Evropy Martina Ehla: Rumunský tygr se odráží ke skoku

Rumuni jsou od svých politiků zvyklí na ledasco. Na braní úplatků, arogantní chování a povýšené vyjadřování v médiích. Proto způsobilo naprostý šok, když premiér Dacian Ciolos nedávno při cestě do Mnichova použil v letadle nejen ekonomickou třídu, ale odmítl i privilegovaný odvoz autem a čekal na letištní autobus.

A další šok v jedné z nejchudších zemí Evropské unie přišel s oznámením statistického úřadu, že rumunská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla rekordním tempem šest procent v meziročním srovnání, což z ní dělá rekordmana celé osmadvacítky.

Pro cizince je naprostým šokem zjištění, že nejvýkonnější institucí rumunské státní správy je protikorupční úřad DNA řízený teprve čtyřicetiletou Laurou Codrutou Kovesiovou. Za mříže posílá stovky politiků a podnikatelů včetně bývalých premiérů a ministrů.

Vypadá to, jako by se odstrkovaný a vypelichaný rumunský tygr nadechoval ke skoku. Rumuni totiž vždy cítili, že mají na víc a že jsou dost velká země na to, aby se dokázali proslavit něčím jiným, než je dědictví diktátora Nicolae Ceauseska.

Od roku 2006 se reformuje justice, což začíná přinášet své ovoce. Už téměř rok zemi řídí úřednická vláda a nevýřečný prezident Klaus Iohannis, který dokonale splňuje rumunské rčení o příslušnících tamní německé menšiny: O co méně mluví, o to více pracuje.

"Strany jsou v podstatě mafie a nyní na sebe donášejí, takže se v DNA téměř stojí fronty. Ale i bez toho je DNA velký úspěch a Rumuni jsou moc spokojeni," směje se sociolog Marius Cosmeanu v odpovědi na dotaz, kde hledat příčiny současné nebývalé politické a ekonomické stability.

K tvrdému boji proti korupci Rumuny dotlačila Evropská unie, a teprve když do vězení v roce 2012 zamířil například bývalý premiér Adrian Nastase, i místní začali věřit, že se něco mění.

Rvačka o místo na kandidátce

Desítky tisíc lidí v ulicích loni donutily k odstoupení tehdejšího premiéra a šéfa největší partaje, sociálních demokratů, Victora Pontu. Protesty vypukly poté, co téměř čtyři desítky lidí zahynuly při požáru nočního klubu, který si zajistil provoz pomocí úplatků bez toho, aby splnil základní bezpečnostní kritéria.

Prezident Iohannis, který v roce 2014 naprosto překvapivě porazil Pontu v prezidentských volbách, pak jmenoval úřednickou vládu, která pokračovala v reformách dřívějších středopravicových kabinetů. Ty často nastartovaly změny, ale potom se staly jejich oběťmi − podobnost s Nečasovou aférou Nagyová není náhodná. K moci se pravidelně vraceli postkomunisté se značkou sociálních demokratů a více či méně autoritářskými vůdci, jako byli Nastase či Ponta.

"Zprovoznili jsme některé státní instituce, které opravdu začaly fungovat a lidé v ně začali mít důvěru. Není to jen DNA, ale i další. Jde o to, že berete vážně uzavřenou smlouvu a plníte ji. To snižuje korupci, která v naší společnosti zhoršuje všechno," tvrdí Dan Suciu, bývalý novinář, který předtím, než se stal současným mluvčím Rumunské národní banky, byl mluvčím premiéra Ciolose.

Rumuni půjdou 11. prosince k volbám a vše nasvědčuje tomu, že to nebudou volby jako každé jiné právě kvůli nové atmosféře ve společnosti. Pravicové strany se rozpadly a přeskupují se a potíže mají i sociální demokraté. Expremiér Ponta, který je také vyšetřován antikorupčním úřadem, hrozí s částí strany přechodem k dosud marginální nacionalistické straně Jednotné Rumunsko (PRU). Tím by odebral socialistům, zvyklým automaticky vyhrávat, velkou část hlasů.