Začátek dobývání Mosulu, akce, která podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát, oznámil v noci na neděli irácký premiér Hajdar Abádí. "Přichází hodina vítězství, začíná operace na osvobození Mosulu. Tento rok bude rokem osvobození od Islámského státu," prohlásil v irácké televizi Abádí oblečený ve vojenské uniformě a irácká vojska se dala do pohybu. Islámský stát přitom ovládá rozsáhlá území v Iráku a v Sýrii a vysílá zřejmě sebevražedné atentátníky do Evropy. 

Irácký Mosul je největší město, které džihádisté Islámského státu dobyli, a také hlavní zdroj jejich financí. Bez něj islamisté nebudou moci platit dostatek bojovníků a dodávky zbraní a zmizí značná část jejich prestiže. Nikdo nepochybuje, že pozemní jednotky, které se probíjejí k městu za podpory náletů strojů Američany vedené protiteroristické koalice, Mosul dobudou. Obavy jsou z toho, co nastane pak.

Dobytí dnes zhruba milionového Mosulu může totiž zahájit také další kolo občanské války v Iráku. Navíc se odhaduje, že z Mosulu může jen v prvních dnech uprchnout zhruba 60 až 200 tisíc civilistů, a není jisté, že se o ně dokážou úřady v Iráku postarat, a tak může následovat další útěk do Evropy.

V Mosulu žijí převážně sunnitští Arabové, představitelé většinové větve islámu, ale v irácké armádě převažují představitelé menšinové šíitské větve, a navíc ji podporují nepravidelné šíitské milice, které jsou těsně svázány s vládci sousedního teokratického Íránu. K městu směřují i kurdské oddíly a také jednotky vycvičené Turky. Přitom iráčtí sunnité a šíité se navzájem nenávidí.

Problémy jsou i mezi Araby a Kurdy, a irácká armáda navíc zřejmě hodlá zabránit přílišnému postupu Kurdů a také Turky podporovaných jednotek.

Islamisté prohlašují, že o Mosul budou tvrdě bojovat. Podle listu Financial Times se útoku účastní zhruba 30 tisíc iráckých vojáků. Podle iráckých zdrojů by jednotky irácké armády spolu s Kurdy a milicemi měly mít u Mosulu až 80 tisíc mužů. Síly džihádistů se odhadují na tři až osm tisíc, ale může je podpořit část místních obyvatel. Jako v jiných městech, která islamisté bránili dříve, například ve Fallúdži, i v Mosulu zřejmě islamisté vykopali síť podzemních tunelů, nastražili miny a použijí sebevražedné atentátníky - jak v autech, tak pěší.

Kurdové vyrazili na Mosul. Reportér Aktuálně.cz s nimi strávil poslední hodiny před bitvou

Na začátku října Islámský stát vyhrožoval, že atentátníci nebudou tentokráte jen dospělí, ale že použije i ve svých školách vycvičené děti a podle některých zdrojů i civilisty jako lidské štíty. Obavy vzbuzuje použití jedovatých plynů – těch má IS údajně v Mosulu velké zásoby. Může to výrazně zbrzdit osvobozování města.

"Operace na osvobození Mosulu bude trvat pravděpodobně týdny," prohlásil Stephen Townsend, americký generálporučík, který má na starosti vedení akcí mezinárodní koalice proti Islámskému státu.

Na druhou stranu jeden z velitelů Islámského státu na sociální síti Facebook napsal, že džihádisté částečně opustí Mosul, aby si uchovali "lidské zdroje," a budou bojovat jen v malých skupinkách.

I to ale může vést ke zničení města a úprku jeho obyvatel. K tomu je potřeba připočíst možné střety mezi oddíly dobývajícími město a obavy z násilí vůči jeho obyvatelům. Zatím sice Kurdové i šíitské milice tvrdí, že do města nevstoupí, ale jisté to není.

Kurdové podle jejich plukovníka Amozhgara Táhira budou osvobozovat jen nesunnitské vesnice východně od města. Irácká vláda zase hodlá držet šíitské milice dále od Mosulu a prý s nimi vyjednala, že budou válčit proti Islámskému státu ve městě Havídža vzdáleném asi sto kilometrů.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Podle analytiků citovaných agenturou Reuters bude ale politicky nemožné udržet šíitské milice stranou Mosulu, rozhodující bitvy proti Islámskému státu tvořenému radikálními sunnity.

Stejně tak bude těžké zabránit v postupu Kurdům, a i kdyby se to podařilo, kurdští představitelé dávají najevo, že současná situace jen urychlí jejich požadavek získat nezávislost na Iráku.

Znamenalo by to ovšem konflikt s Bagdádem a možná i odtud řízenou iráckou armádou. 

Podle OSN může dojít k největší humanitární krizi letošního roku. "Bojíme se, že ze svých domovů bude donuceno uprchnout až milion lidí," citoval list The New York Times Lisu Grandeovou, humanitární koordinátorku OSN pro Irák. Už nyní se zřejmě z města pokouší utéci tisíce lidí. Minimálně sto tisíc lidí se zřejmě přesune do Sýrie a Turecka, uvádí Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky OSN. Proto nyní žádá dárce o dalších 61 milionů dolarů, tedy asi 1,5 miliardy korun, na pomoc uprchlíkům v Iráku, Sýrii a Turecku.

Kurdové vyrazili na Mosul. Reportér Aktuálně.cz s nimi strávil poslední hodiny před bitvou