Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 0,25 až 0,50 procenta. Naznačila však, že by mohla přikročit ke zvýšení úroků na prosincovém zasedání. Hospodářský růst podle ní nabírá na tempu a zrychluje i tempo růstu inflace.
Banka ve sdělení ze zasedání měnového výboru uvedla, že důvody pro zvýšení sazeb jsou čím dál silnější. Dodala však, že se rozhodla počkat na další důkazy, že se americká ekonomika ubírá správným směrem.
Ponechání úrokových sazeb beze změny se všeobecně očekávalo, mimo jiné kvůli prezidentským volbám, které se budou v USA konat příští týden. Většina analytiků předpokládá, že na příštím zasedání, které se uskuteční v polovině prosince, Fed úrokové sazby zvýší.
Podle některých analytiků by však toto očekávání mohlo podkopat volební vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa. "Pokud Trump vyhraje volby, ponechá podle mého názoru Fed úroky beze změn," uvedl Jack McIntyre ze společnosti Brandywine Global Investment Management.
Americké akcie bezprostředně po sdělení Fedu prohloubily ztráty, za kterými stála hlavně nejistota ohledně výsledku prezidentských voleb. Index S&P 500 odepisoval asi půl procenta na 2101 bodů. Vyšší úrokové sazby obvykle tlačí akciový trh dolů, neboť přinášejí firmám dražší půjčky a zároveň snižují atraktivitu akcií ve srovnání s jinými investicemi, například s dluhopisy.
Šéfka Fedu Janet Yellenová v září uvedla, že zvýšení úrokových sazeb před koncem letošního roku je pravděpodobné, pokud bude inflace i zaměstnanost v USA pokračovat v růstu.
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v září meziročně zvýšily o 1,5 procenta, což bylo nejprudší tempo za téměř dva roky. Inflace se tak postupně přibližuje k dvouprocentnímu cíli Fedu. Míra nezaměstnanosti je teď v USA na pěti procentech, což podle obecných definic odpovídá zdravému stavu ekonomiky.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států podle vládních údajů z minulého týdne rostl ve třetím čtvrtletí nejrychleji za poslední dva roky. Jeho tempo v přepočtu na celý rok činilo 2,9 procenta po růstu o 1,4 procenta v předchozích třech měsících.
Fed loni v prosinci přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
