Soud se postavil na stranu těch, podle nichž musí startu brexitu, tedy procesu vystoupení země z Evropské unie, předcházet konzultace vlády s parlamentem. Mluvčí premiérky Theresy Mayové uvedla, že všechny nezbytné přípravy k aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o fungování EU budou i přes soudní rozhodnutí pokračovat.

Vláda podle ní o tématu promluví v parlamentu v pondělí.

BBC čtvrteční rozhodnutí označila za jednu z nejvýznamnějších ústavních kauz za několik posledních generací.

"Je to velice překvapivé," vyjádřil se k rozhodnutí soudu konzervativec Jacob Rees-Mogg. "Je to úplné ponížení vlády," komentoval událost zastánce setrvání v EU a labourista Mat McFadden.

Vládní právníci u soudu operovali tím, že kabinet má pravomoc uvést v platnost "vůli lidu". Tento argument ale soud odmítl. 

"Země hlasovala pro odchod z Evropské unie v referendu, které parlament schválil zákonem. A vláda je odhodlána výsledek referenda respektovat. Proti tomuto rozsudku se odvoláme," cituje server BBC mluvčího kabinetu.

Právník vlády sdělil agentuře Reuters, že Nejvyšší soud si již pro jednání o této věci vyčlenil termín od 5. do 8. prosince.

Pro premiérku Theresu Mayovou to znamená nemalou komplikaci, protože nebude mít při jednání s Bruselem zcela volnou ruku. Dohodu, kterou vyjedná, totiž budou schvalovat zákonodárci.

Stěžovatelé, kteří záležitost dali k soudu, argumentovali tím, že takzvaným brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí, a to se podle nich nemůže stát bez souhlasu parlamentu.

Jejich hlavní představitelka, podnikatelka Gina Millerová, ve čtvrtek zdůraznila, že jim nejde o politiku, ale o samotný proces. Správným místem pro debatu o opuštění unie je podle ní "suverénní parlament". Vláda naopak soudí, že pro spuštění brexitu má mandát daný referendem.

Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že soudní výnos podle něj zdůrazňuje okamžitou potřebu přenést debatu o podmínkách vyjednávání na půdu parlamentu. Šéf liberálních demokratů Tim Farron verdikt uvítal s tím, že Britové by měli dostat šanci vyslovit se ke konečné dohodě o brexitu. "Měli by dostat příležitost říct ne nezodpovědnému ´tvrdému´ brexitu, který ohrožuje naši ekonomiku a pracovní místa."

Podle prozatímního šéfa protiunijní strany UKIP Nigela Farage směřuje země k "polovičnímu brexitu", a pokud Británie nevystoupí do roku 2019, hodlá se vrátit do britské politiky.

Co čeká britské firmy ve Franci? Vysoké daně a byrokraté - čtěte ZDE

Britští komentátoři už dříve upozorňovali, že rozhodnutí dává naději právě odpůrcům brexitu. Vzhledem k rozložení sil v Dolní sněmovně není vůbec vyloučeno, že poslanci nakonec dohodu odmítnou, a tak by k odchodu z unie nemuselo vůbec dojít. Anebo přinejmenším mnohem později.

Mayová chce článek 50 Lisabonské smlouvy aktivovat příští rok na jaře s tím, že k odchodu z EU by došlo v roce 2019. To je teď ale velmi nejisté.

Zastánci rozchodu Británie s EU tvrdí, že odmítnutí dohody parlamentem by znamenalo pošlapání výsledků červnového referenda, v němž se pro odchod z osmadvacítky vyslovilo 51,9 procenta voličů.