Fleše zpravodajských agentur začaly chodit o půl třetí moskevského času v noci na úterý. Kdo ještě nespal, jistě alespoň na chvíli odložil odchod do postele. Zpráva o zatčení ministra ekonomiky Alexeje Uljukajeva kvůli přijetí úplatku vypadala příliš absurdně.

Tedy ne že by si nikdo nedovedl představit ministra ruské vlády, který bere úplatky. Ale dosud se všechny případy řešily za zavřenými dveřmi. Proto zatčení vyvolalo vzrušené debaty, zda nejde o příznak nového vnitrokremelského boje, který se kvůli mizejícím finančním zdrojům dostal na novou úroveň.

Příliš mnoho otázek

Podle oficiální verze byl Alexej Uljukajev zadržen při přebírání úplatku ve výši dvou milionů dolarů v hotovosti. Peníze měl dostat za to, že jeho ministerstvo vydalo pozitivní posudek na koupi ropné společnosti Bašněfť jejím větším konkurentem Rosněftí. Ministr měl Rosněfti vyhrožovat, že pokud od ní peníze nedostane, bude společnosti dělat problémy a blokovat její práci.

Sečinovi protivníci

Viktor Čerkesov

Bývalý šéf protidrogové agentury se v roce 2007 dostal do sporu s Igorem Sečinem a šéfem FSB Nikolajem Patruševem. Veřejně je obvinil z krytí korupce a korporátních válek. Vladimir Putin to považoval za neloajální a propustil ho.

Představitelé Rosněfti se následně měli obrátit na vyšetřovatele a ti od léta odposlouchávali Uljukajevův telefon. Podle některých zdrojů odposlechy soud schválil téměř před rokem. Vyšetřovatelé tvrdí, že následně poskytli peníze a v rámci "vyšetřovacího experimentu" úplatnému ministrovi hotovost předali. A v ten okamžik také Uljukajeva zatkli.

Oficiální verzi věří málokdo. "Je snazší uvěřit, že Alexej Uljukajev je japonský špion, než že si převzal úplatek dvou milionů dolarů v hotovosti za schválení již přijaté dohody. Tím spíše, že nebyly zveřejněny žádné záběry s penězi, což je jinak běžná praxe," řekl dobře informovaný šéf ekonomické rubriky moskevského deníku Kom­mersant Dmitrij Butrin.

Dmitrij Medveděv

Je dlouholetým soupeřem Igora Sečina v souboji o přízeň Vladimira Putina. Sečin údajně měl Putina v roce 2011 přesvědčit, že na Medveděva není spolehnutí a že by se Putin měl vrátit do Kremlu. Oba muži se rozcházejí také v názorech na ekonomiku, Medveděv spoléhá na tržní mechanismy.

"Člověk by musel být šílenec, aby měsíc poté, co koupě Bašněfti proběhla a všechny formality byly uzavřeny, vyhrožoval Rosněfti a požadoval zaplatit za své rozhodnutí. Ještě k tomu u Igora Ivanoviče Sečina, jednoho z nejvlivnějších lidí v zemi. To by ho měli odvézt ne do vazby, ale rovnou do blázince," vysvětlil zase šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů Alexandr Šochin.

Ředitel Centra antikorupčních výzkumů ruské pobočky Transparency International Anton Pominov zpochybňuje i velikost údajného úplatku. "Dva miliony dolarů, to je dnes tak úroveň vesnického starosty, rozhodně ne federálního ministra. Tam jsou úplně jiné částky," řekl Pominov radiostanici Govorit Moskva.

Se zajímavou verzí přišel také opoziční politik Grigorij Javlinskij. "Požadovat úplatek od Rosněfti je zhruba na stejné úrovni jako chtít peníze od prezidenta Putina. Spíš si myslím, jestli to nebylo spojeno s pesimistickými prognózami ministra, který nedávno Rusku předpověděl dvacet let stagnace," odpověděl Javlinskij serveru Gazeta.ru.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se