Vztahy Evropské unie a Turecka jsou na pokraji zhroucení. Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan po červencovém protivládním puči tvrdě útočí na své oponenty, omezuje svobodu tisku a zavírá opoziční politiky. Díky vyhlášenému stavu nouze vládne pouze prostřednictvím dekretů a uvažuje o obnovení trestu smrti.

"Ve chvíli, kdy se v zemi dějí takové věci, není věrohodné o začlenění Turecka do EU vůbec mluvit. Přístupová jednání s Tureckem bychom měli zmrazit," uvedla pro turecký deník Hürriyet europoslankyně vedoucí v europarlamentu vztahy s Tureckem Kati Piriová.

Mnohé evropské státy se ale nechtějí k jakýmkoliv krokům proti Erdoganovi uchylovat hlavně proto, aby neztroskotala dohoda Ankary a Bruselu o omezení migrace, díky které se podařilo výrazně snížit příliv uprchlíků a migrantů do EU. 

Trpělivost s Erdoganovým způsobem vládnutí došla v europarlamentu už ale i socialistické frakci, která dříve vstup Turecka do EU podporovala. "Stále doufáme, že se Ankara vrátí zpět na demokratickou cestu. V tuto chvíli ale nesplňuje ty nejzákladnější podmínky pro přístupové rozhovory," řekl šéf frakce Gianni Pittella.

Ve čtvrtek tak bude Evropský parlament hlasovat o rezoluci, jež ke zmrazení přístupových rozhovorů s Ankarou vyzývá. I když jde o nezávazné vyjádření europarlamentu, kterým se členské státy nemusí řídit, velvyslanec Turecka při EU už pohrozil, že pokud europarlament rezoluci schválí, bude EU čelit "velmi tvrdé odpovědi ze strany Turecka".

Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1997, ale přístupové rozhovory postupují jen velmi pomalu. Částečně kvůli tomu, že Turecko v mnoha oblastech nesplňuje podmínky vstupu. Především v otázce lidských práv.

Kvůli velmi širokému protiteroristickému zákonu, který dovoluje označovat za teroristy téměř kohokoliv, nemůže Evropská unie Turecku povolit ani bezvízový režim. Právě upřesnění protiteroristického zákona je totiž jednou ze 72 podmínek, které musí Ankara pro získání bezvízového styku splnit.

Vyjednávání EU s Ankarou je tak momentálně na bodu mrazu a Turecko už začíná vyhrožovat, že o unii ani nestojí.

"Turecko se musí cítit nenuceně a neusilovat o členství v EU za každou cenu. Proč by nemohlo být v šanghajské pětce?" uvedl o víkendu Erdogan s tím, že by Turecko mohlo radši usilovat o vstup do Šanghajské organizace pro spolupráci, jejímiž členy jsou Rusko, Čína, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Dříve už také uvedl, že pokud Brusel nedospěje do konce roku k nějakému rozhodnutí, uspořádá příští rok o členství Turecka v EU referendum.

Zhoršujícími se vztahy mezi Ankarou a Bruselem je ohrožena hlavně vzájemná dohoda o spolupráci v oblasti migrace, která významně přispěla ke snížení přílivu uprchlíků ze Sýrie do Evropy. Podle turecko-evropské dohody mají Turci přijímat zpět všechny uprchlíky a imigranty, kteří se dostanou na řecké ostrovy z jejich území. I když v praxi dohoda úplně nefunguje, z velké části kvůli problémům na evropské straně, její ukončení by mohlo příchod dalších lidí do Evropy opět urychlit.