Podle statistik za rok 2014 a 2015 tvoří přibližně pouze 4% trestů ukládaných českými soudy peněžité tresty a většinou jsou udělovány ve spojitostí s trestnou činností v dopravě. Dle Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství by měly být alternativní tresty v čele s peněžitým trestem udělovány jako alternativa nebo doplňující sankce k trestu odnětí svobody.

Peněžitý trest

Nejvyšší soud i Nejvyšší státní zastupitelství se domnívá, že citelné peněžité sankce mohou pomoci zejména v boji s ekonomickou kriminalitou, nicméně nejsou dostatečně používány. „Peněžitý trest považuji za jeden z velice efektivních nástrojů trestní politiky, neboť přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, a proto je nutné, aby soudci, státní zástupci a policie spojili své síly a institut peněžitého trestu začali častěji využívat,“ dodává Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce.

Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství se tak vyjádřilo, že bude usilovat o ukládání peněžitých sankcí v každém vhodném případě. „Přitom je nutné, aby už v přípravném řízení trestním byly zjišťovány majetkové poměry obviněného jako předpoklad pro udělení peněžitého trestu podle § 39 odst. 7 trestního zákoníku, zejména aby ve vhodných případech bylo postupováno podle trestního řádu a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení,“ zdůrazňuje předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Směrem na západ

NS a NSZ bude chtít pomocí seminářů předávat nashromážděné poznatky dále soudcům, státním zástupcům a policistům z celé ČR, aby byl naplňován § 39 odst. 7 trestního zákoníku. V západní Evropě se totiž peněžité tresty vyskytují daleko častěji, v Německu patří mezi 80 % všech udělovaných trestů.

Související