Před rokem se tam ještě větralo po zápachu sklolaminátu a chystaly se poslední dotáčky. Barrandovská studia se na půl roku stala domovem nejen pro ledové životodárné jezero z hollywoodského snímku Underworld: Krvavé války, který ve čtvrtek vstupuje do kin, ale také pro mnoho dalších lokací.

Každá z nich se vyráběla šest až osm týdnů pod dohledem vedoucího výpravy Ondřeje Nekvasila. Ten vymyslel mimo jiné podobu novogotických sídel upírských klanů, jejichž krvelační členové se v pátém díle ságy Underworld opět střetávají s tlupami vlkodlaků, kterým se tu říká lykani.

Hollywoodští filmaři se díky znovuzavedení pobídek vrací do Česka a využívají atraktivního prostředí i umu místních filmových profesionálů. Nekvasil prochází barrandovskými ateliéry kolem hromádek černého prachu představujících mrtvá těla upírů. Popisuje, jak si novogotická architektura sedla s moderními designovými prvky, a mezitím se až dvacítka maskérů účastní výroby jednoho vlkodlačího převleku. I chlupy je na něj třeba našít ručně, chomáček po chomáčku.

Když o rok později uhání v úvodu filmu Underworld: Krvavé války upíří hrdinka v černé kůži na motorce po vltavské náplavce v Praze, ještě to vypadá nadějně. Divák čekající akční zábavu uprostřed fotogenického českého prostředí se však brzy začne ošívat. Ze všech těch ručně našitých vlkodlačích chlupů zbyl jen nehezký digitální trikový opar utopený v mrtvolně namodralých odstínech.

Příběh filmu se možná podle autorů odehrává po tisíce let, ale rozklíčovat, proč se spolu všichni ti hrdinové v latexu, kůži a chlupaté srsti na plátně kina perou, by si vyžádalo podobně dlouhý čas. Ne snad, že by byl děj snímku tak zamotaný, to spíš se věrohodnost konání všech postav během chvilky utopí v záplavách zdlouhavých dialogů.

Bělostný zámek Hluboká se proměnil v sídlo upířího klanu, nákladové nádraží na pražském Žižkově slouží jako základna mnohem méně noblesních lykanů. Ale tato "poznávačka" povědomých míst patří pro českého diváka k nejzábavnějším složkám snímku.

"Víme, že všechno bude studené. Všichni upíři jsou mrtví. I všechno ostatní tedy musí vypadat mrtvě," poznamenal před rokem Ondřej Nekvasil, když se barrandovské natáčení chýlilo ke konci. Bohužel však ve filmu mrtvolně nepůsobí jen sídla upírů či použitý namodralý obrazový filtr, ale rovněž vše ostatní.

Upírka Selene čelí útokům lykanů, ale také intrikám uvnitř vlastní říše, a tak prchá do bezpečí. Když ji zradí vlastní druh, míří za tajemným severským klanem upírů, do oblastí mrazu a ledu. Velkolepost dialogů i majestátnost gotických sídel a ledových říší však každou chvíli něco zradí. A jde o zradu snad ještě větší, než s jakou se potýkají protagonisté filmu.

Když například postavy někam putují, zdá se, že tvůrci snímku vyšplhali na kopec nad pražským hlavním nádražím či na stráň pod kolejemi kousek za městem a natočili tam projíždějící vlak. A nejspíš se to nezdá, pravděpodobně tento postup "hodný" amatérských filmařů skutečně využili.

Vlastně je až smutné být při natáčení filmu svědkem pracného vzniku kostýmů, šperků či lokací, na což se na Barrandov přijeli podívat novináři například z Ruska, Velké Británie či Mexika, a pak na plátně marně pátrat po výsledku této práce.

Studiové interiéry či reálné katakomby hradu Lipnice jistě posloužily dobře, jen není příliš zábavné sledovat, co se v nich ve filmu odehrává. Akční scény se tu a tam pustí do "odpoutaných" soubojů popírajících zákony gravitace, ale většina bitek se ztrácí v tuctových záběrech zblízka.

A tak jen dvě scény snímku Underworld: Krvavé války naplno potvrdí pravou povahu tohoto "díla": když je jedna z postav rozetnuta vedví a když v souboji vyrvou protivníkovi páteř z těla, film se hlásí k "béčkovému" vyprávění inspirovanému videoherním cestováním po různých místech.

Příznivce poctivého krvavého, s nadhledem vyprávěného braku však po většinu stopáže snímku zatloukají do sedaček jen přehnaně závažné řeči, po jejichž smyslu není třeba pátrat. Ostatním divákům pak zbude pohled na Hlubokou či na herečku Zuzanu Stivínovou, která tu ve dvou záběrech coby upírská radní pije krev z číše a tváří se u toho zasmušile. Asi ví proč.