Angela Merkelová má doma boxerské rukavice. Dostala je před více než 16 lety, když se stala předsedkyní své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Měl to být symbolický dar, výzva, aby Merkelová, ještě nepříliš zkušená politička, knokautovala své politické soupeře. Dárcem byl Edmund Stoiber, tehdejší bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU), dlouholetého spojence CDU.
"Byl to nesmyslný dar, jak už teď každý ví," napsal týdeník Der Spiegel. "Merkelová své protivníky neničí pěstí, ale inteligencí."
Nejen Stoiber, ale vlastně celá politická scéna tehdy Angelu Merkelovou podcenila. V roce 2000, kdy se stala předsedkyní CDU, ji mnozí viděli jen jako přechodnou vůdkyni. Jenže Merkelová od té doby v celostátních volbách jenom vyhrává a svých soupeřů se skutečně zbavuje spíš obratnými tahy v zákulisí než hřmotnými gesty, na něž si potrpěl třeba právě Stoiber.
O Trumpovi:
"Německo a USA spojují hodnoty demokracie, svobody, respektu k právu a k důstojnosti člověka. Na základě těchto hodnot nabízím Donaldu Trumpovi úzkou spolupráci."
O uprchlících:
"Ti, kteří potřebují ochranu, ji u nás dostanou. Ale ti, kteří ji nepotřebují, kteří k nám přicházejí jen z čistě ekonomických motivů, ti budou muset naši zemi opustit."
O terorismu:
"Fenomén terorismu Islámského státu není fenoménem, který by se k nám dostal s uprchlíky. Tohle riziko u nás bylo už předtím."
O brexitu:
"Pro Evropu je to zlom. Německo se bude vždycky zasazovat za myšlenky a hodnoty evropského sjednocení – i v těchto obtížných časech a na této historické křižovatce."
Většina stojí za Merkelovou
Merkelová je německou kancléřkou od roku 2005, kdy v čele bloku CDU/CSU poprvé zvítězila ve volbách. To od té doby zopakovala ještě dvakrát. A zatím se nezdá, že by na ni ve volbách, které budou příští rok na podzim, čekala porážka. Rizikem jsou pro ni samozřejmě teroristické útoky, jako byl ten spáchaný krátce před Štědrým dnem na vánočních trzích v Berlíně. Pokud se však nestane něco mimořádného, "většina Němců se semkne za Merkelovou," očekává Charles Lichfield ze think-tanku Eurasia Group.
Popularita Merkelové se v době uprchlické krize propadla z více než 70procentních hodnot k dnešním zhruba 50 či 55 procentům. Komentátoři se ovšem shodují, že nedávné spekulace o tom, že jí vstřícný přístup k uprchlíkům politicky zlomí vaz, se nenaplní. "Je Merkelová v ohrožení? Pravděpodobně ne," napsal Holger Schmieding, stratég banky Berenberg. "Nemá žádného jednoznačného rivala nebo nástupce."
Podle nedávného průzkumu pro deník Bild am Sonntag si většina Němců přeje, aby se Merkelová opět postavila do čela vlády. Současná kancléřka tak nejenže lehce poráží všechny své možné soupeře, ale má nadpoloviční podporu dokonce i u voličů sociální demokracie (SPD). Ta je přitom nejsilnějším konkurentem Merkelové CDU.
Počet uprchlíků klesl
Hlavním tématem německých voleb bude podle očekávání uprchlická krize, přestože počet nových žadatelů o azyl přicházejících do Německa dramaticky klesl. V předvolebním boji se tak strany asi střetnou spíš o to, jak co nejlépe integrovat ty uprchlíky, kteří už v zemi dostali nebo ještě dostanou azyl. A jak předcházet dalším teroristickým útokům.
Tady je potenciální slabá stránka současné kancléřky, protože většina Němců se podle průzkumů odvrátila od původně velmi vstřícného přístupu k uprchlíkům. To už ostatně pár měsíců platí také o německé vládě, která svou politiku výrazně přitvrdila. Uprchlická krize ale i tak vyzdvihla k celostátnímu významu protiimigrantskou a populistickou, podle některých názorů krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Jakékoliv další případné teroristické útoky by ji nejspíš ještě posílily.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Podle Vladimíra Handla z Ústavu mezinárodních vztahů se tato strana minimálně pro nejbližší roky na celoněmecké politické scéně udrží: "Její voliči se skutečně cítí ohroženi globalizací, migrací, terorismem, rostoucími sociálními rozdíly." Handl očekává, že AfD ve volbách získá 10 až 15 procent hlasů, možná o něco víc. Poprvé od konce druhé světové války by tak ve Spolkovém sněmu zasedla strana napravo od CDU/CSU.
Merkelové na druhou stranu hraje do karet, že tématem parlamentních voleb s největší pravděpodobností zdaleka nebude jen migrace a bezpečnost. Kromě ekonomiky, kde Merkelová a CDU mají tradičně vysokou důvěru voličů, do předvolební kampaně nejspíš zasáhnou i obavy z dalšího vývoje Evropy a světa.
Vůdkyně svobodného světa?
Zvraty na mezinárodní scéně v podobě chystaného brexitu, zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebo silného postavení populistů ve Francii vyvolaly diskuse o stabilitě současného světového uspořádání. Vladimír Handl souhlasí s tím, že tato nejistota může Merkelové ve volbách pomoct: "Bude široká společenská objednávka, aby byl v čele Německa uznávaný lídr."
Řada amerických a evropských analytiků a médií už označila Angelu Merkelovou za garanta mezinárodní stability a euroatlantických hodnot, a její opětovnou kandidaturu na post kancléřky proto přivítali. Merkelová by prý měla být po odcházejícím americkém prezidentovi Baracku Obamovi pomyslnou "vůdkyní svobodného světa".
Je proto zajímavé, že německá média to vidí výrazně střízlivěji: například konzervativní a k CDU obvykle vstřícný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung tvrdí, že Angela Merkelová už je za zenitem své moci, a to jak doma, tak ve světě. Je prý dost dobře možné, že se sice po volbách opět postaví do čela spolkové vlády, ale nevydrží do konce volebního období.
Koaliční dilema
Pokud se potvrdí předpoklady a Merkelová volby opět vyhraje, bude otázkou, s kým sestaví vládu. Proslýchá se, že by upřednostnila koalici se stranou Zelených a s liberály. Zelení se však v poslední době posunuli doleva, což je nepřijatelné pro CSU, hlavního partnera Merkelové CDU. Možné je i spojení sociálních demokratů, Levice a Zelených. CDU by pak skončila v opozici. Jenže podle průzkumů tato koalice většinu nemá.
Jako nejschůdnější se tak momentálně jeví pokračování současné velké koalice CDU/CSU a SPD, byť podle kritiků dlouhodobé společné vládnutí největších stran nahrává extrémům z obou konců politického spektra. Ať už ale bude mít Německo po volbách jakoukoliv vládu, nejpravděpodobnější je, že ji opět sestaví Angela Merkelová.
