Chris Sacca se s novoroční nedělí rozloučil po svém − na Twitter napsal, že začíná pochybovat, jestli čtvrtý díl série o Rockym nebyl náhodou podvrh.

Americký boxer ve snímku z roku 1985 slavně porazil sovětského nadopovaného borce Ivana Draga. Šlo o patetické a komerčně velmi úspěšné vyobrazení souboje Washingtonu a Moskvy na mezinárodní scéně. Proč ale dnes zpochybňovat tři desítky let starý film?

Protože Sylvester Stallone, představitel Rockyho, oslavil nový rok s Donaldem Trumpem a podaroval jej plaketou, na níž stálo: "Prezidentu Trumpovi, skutečnému šampionovi… Největší knokaut v historii." A jelikož nastupujícího šéfa Bílého domu jeho kritici odsuzují mimo jiné kvůli vstřícnému postoji k Vladimiru Putinovi, rýpanec do sedmdesátileté ikony akčních trháků, v nichž v 80. letech porážel právě východní rozsévače zla, se přímo nabízel.

Stejně zajímavá jako kulturní paralela je ovšem i postava samotného Chrise Saccy, který s ní přišel.

Patří k nejúspěšnějším andělským investorům, stál u zrodu firem jako Twitter, Uber nebo Instagram, jeho jmění podle magazínu Forbes přesahuje 1,3 miliardy dolarů a v Silicon Valley se i přes relativně nízký věk − je mu jednačtyřicet − řadí k nejvlivnějším postavám. Byl zarytým odpůrcem Donalda Trumpa před volbami a zůstal jím i po nich.

A to je něco, co řada jemu blízkých byznysmenů říct nemůže. Zakladatelé a šéfové největších technologických firem ze západního pobřeží USA se vůči Trumpovi původně vymezovali, nyní ovšem hledají cestu, jak se s ním a jeho lidmi domluvit.

Dilema, které lidé řídící hi-tech kolosy musí řešit, asi nejlépe vystihuje příběh generální ředitelky společnosti Oracle, jednoho z největších světových výrobců firemního softwaru. V Izraeli narozená Safra Catzová vystudovala Wharton a Harvard, seděla v dozorčí radě banky HSBC a loni rovnoměrně rozdělila své sponzorské příspěvky mezi republikánské i demokratické kandidáty do Kongresu.

Její šéf, zakladatel Oraclu Larry Ellison, mohutně podporoval Trumpova soka Marka Rubia. V polovině prosince přišla zpráva, že Catzová přijala místo v týmu, který pomáhá s přípravou Trumpovy vlády. Bezprostředně poté z Oraclu odešel jeho dlouholetý manažer odpovědný za cloudové služby George Polisner.

"Nejsem s prezidentem Trumpem a nebudu mu pomáhat," parafrázoval slova Catzové ve svém rezignačním dopisu, který zveřejnil na serveru LinkedIn.

Silicon Valley a volby

◼ V "Křemíkovém údolí" (křemíkové podle prvku klíčového pro výrobu čipů) jasně bodovala Hillary Clintonová.

Sheryl Sandbergová, výkonná šéfka Facebooku, ji podporovala, kudy chodila.

Zároveň demokratku podpořil dvaceti miliony dolarů spoluzakladatel služby Dustin Moskovitz.

Že mu je bližší Clintonová, dal najevo i Mark Zuckerberg.

Naopak Palmer Luckey, zakladatel firmy Oculus Rift na virtuální realitu, kterou Facebook koupil, sponzoroval miliony dolarů republikánské tažení.

◼ Minulý rok v červenci skupina 140 podnikatelů a investorů – mezi nimi třeba spoluzakladatel Twitteru Evan Williams nebo tvůrce eBaye Pierre Omidyar – vyzvala k tomu, aby lidé nevolili Donalda Trumpa. Veřejně se proti němu vymezil také šéf Amazonu Jeff Bezos nebo Reid Hoffman, zakladatel sociální sítě LinkedIn.

◼ Po volbách si ale část z těchto technologických premiantů k němu našla cestu. Ve sboru jeho poradců už zasedli šéfka IBM Ginni Romettyová, zakladatel Uberu Travis Kalanick, Elon Musk z Tesly nebo generální ředitelka Oraclu Safra Catzová.

Zrcadlí se v tom všechny paradoxy, jež ve vztahu mezi technologickými průkopníky a jejich nastávajícím prezidentem existují.

Většina z nich sídlí v Kalifornii, kde s přehledem vyhrála Hillary Clintonová, a pokud tamní IT miliardáři někomu fandili, byla to spíš ona.

Podle think-tanku Center for Responsive Politics míří 70 procent finančních příspěvků stranám od internetových firem a jejich zaměstnanců k demokratům.

Společnosti jako Google či Facebook zaměstnávají tisíce zahraničních expertů díky vízům H1-B, jež Trump opakovaně kritizoval.

Navíc jeho útoky na muslimy a mezinárodní obchodní dohody jdou proti kultuře Silicon Valley. Ta staví právě na různorodosti a co nejotevřenější ekonomice.

Otcové a dítě

V polovině prosince jako by obě strany uznaly, že se budou potřebovat, a zasedly k jednomu stolu. Ne ledasjakému, ale k tomu v konferenční místnosti v newyorském mrakodrapu Trump Tower. Sestava byla úchvatná: šéfové Applu, Amazonu, Googlu, Facebooku, Microsoftu, Cisca, Oraclu, IBM…

Celkem 13 špičkových manažerů a podnikatelů, jejichž firmy mají dohromady hodnotu několika bilionů dolarů. Zároveň lidé, kteří před volbami ostře odsuzovali Trumpa a jeho populismus.

Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, jej označil za ohrožení americké demokracie, výkonná ředitelka Facebooku Sheryl Sandbergová aktivně pomáhala Hillary Clintonové.

"Tohle je neskutečná parta lidí. Na světě není nikdo jako vy. Jsem tady, abych pomohl tomu, aby se vám dařilo dobře," řekl při setkání s titány IT průmyslu Trump. Ti mají dlouhodobě na srdci hned několik věcí. Ale jaký k nim zaujme postoj Trumpova administrativa, se těžko odhaduje.

Předně je to reforma firemních daní, aby si Apple apod. mohly do USA převést desítky miliard dolarů uložených v zahraničí a nemusely z toho odvádět drastické daně. Dále to je problém s pracovní silou a také omezení regulace, protože inovátorské projekty, jako jsou samořiditelná auta nebo koncepty sdílené ekonomiky, naráží na tradiční zákony.

Existuje ale ještě jeden pohled na usmiřování Silicon Valley a Trumpa, muže, jenž intenzivně píše na Twitter, ale jinak odmítá většinu moderních technologií včetně počítačů.

Mohlo jít o schůzku, na níž otcové pohlédli do očí svému výtvoru.

Google, Amazon, Apple, IBM i Microsoft jsou průkopníky ve vývoji umělé inteligence, v globální působnosti, v nahrazování lidí stroji, navíc jsou to firmy, které vydělávají astronomické sumy, ale podle svých kritiků z jejich úspěchů Američané nezískávají dost.

Tohle všechno umocnilo pocit vykořeněnosti té části zaoceánské populace, která poslala k moci Donalda Trumpa. "Víra průmyslu v dramaticky rychlý rozvoj pomáhá vysvětlit, v jakém stavu se dnes Amerika nachází, včetně indicií, že hackeři ovlivnili volby a že v celém národě roste tolerance xenofobie," uvedl ve své analýze pro magazín Vanity Fair novinář Nick Bilton, který Silicon Valley dlouhodobě sleduje a napsal mimo jiné výtečnou knihu o vzniku Twitteru.

Bilton, podobně jako další znalec "Křemíkového údolí" Brad Stone z časopisu Bloomberg Businessweek upozorňují, že jedním z motorů Trumpova úspěchu byly fiktivní zprávy, třeba ta o Clintonové coby hlavě tajemného pedofilního spolku, které se šířily po sociálních sítích. Facebook ani Google s tím dlouho nic nedělaly.

"Poprask kolem falešných zpráv znovu odhalil všechny slabiny přístupu neutrálních platforem, které všechen obsah posuzují stejně, pokud to zajímá čtenáře," napsal ve svém komentáři Brad Stone, autor životopisu Jeffa Bezose nazvaného The Everything Store.

Až po volbách Facebook uznal, že ne všechno se mu dařilo, a že tedy začne mnohem pečlivěji posuzovat, co se na jeho serverech děje a sdílí, s čímž mu mají pomáhat projekty jako PolitiFact, které ověřují například pravdivost politických výroků.

Jeden za všechny

Klíčovou postavou sbližování Donalda Trumpa s technologickými firmami je tamní úspěšný podnikatel Peter Thiel. Byl jednou z mála vlivných figur Silicon Valley, které republikánského kandidáta podporovaly dlouhodobě, za což si vysloužil mnoho posměšků. Objevily se hlasy, že by měl skončit v představenstvu Facebooku, do něhož v jeho rané fázi investoval, nebo odejít ze startupového inkubátoru Y-Combinator, kde působí jako poradce. Poté, co se proti všem předpokladům stal Trump prezidentem, tyto výzvy utichly. A z Thiela se rázem stal mocný muž patřící ke skupině nejbližších poradců nastupujícího prezidenta.

Je to přitom překvapivé spojenectví. Německý imigrant Thiel je otevřený gay, oslavuje užívání marihuany. Zároveň pohrdá formálním vysokoškolským vzděláváním a nechal se slyšet, že velké průmyslové monopoly jsou v určitých ohledech pro ekonomiku prospěšné.

"Lidé by měli odhlédnout od osobních selhání pana Trumpa a jeho divokých vyjádření a měli by se zaměřit na potřebu předělat systém, na kterém vydělávají elity na pobřeží, ale který rozčiluje všechny ostatní," řekl v rozhovoru pro New York Times Thiel, jenž žije v San Francisku a s odhadovaným jměním ve výši tří miliard dolarů je nepochybně
příslušníkem oněch tolik kritizovaných elit z pobřeží.

Devětačtyřicetiletý byznysmen dávno před ostatními vycítil atmosféru ve společnosti a jeho sázka na Trumpa se mu začíná vyplácet. Zvlášť když v tak důležité oblasti, jako jsou pro USA moderní technologie, je příštímu prezidentovi rádcem číslo jedna. Má tak příležitost prosazovat i svoji agendu nebo agendu svých přátel.

A to se podle amerických médií začíná dít.

Ze seznamu technologických lídrů na setkání s Trumpem se vymykali jen dva šéfové firem, které mezi ostatní svou velikostí a tržní kapitalizací nezapadaly, protože jejich hodnota byla hluboko pod 150 miliardami dolarů. Šlo o Elona Muska, zakladatele firem Tesla nebo SpaceX, a Alexe Karpa, šéfa společnosti Palantir. Oba jsou Thielovi blízcí kamarádi, s oběma podnikal nebo podniká a spojuje je velký zájem o vládní kontrakty.

S Muskem se Thiel poznal před lety ve firmě PayPal, která umožňuje platební transakce na internetu. Když ji koupila webová aukční síň eBay, oba na tom vydělali stamiliony dolarů.

Musk, který v době před volbami Trumpa kritizoval, se díky Thielově přímluvě dostal nejen na prosincové setkání v New Yorku, ale i do širšího poradního sboru, jenž bude realitnímu magnátovi pomáhat s ekonomickými tématy (sedí tam i Trevis Kalanick z Uberu).

Jeho kosmická firma SpaceX přitom žije ze zakázek hlavně pro vesmírný úřad NASA a je v jeho zájmu, aby Trumpova vláda byla nakloněna komerčním vesmírným projektům. Lobbing Thiela s Muskem se podle všeho vyplácí, novým šéfem NASA by se mohl stát kongresman Jim Bridenstine, který má sice dobré vztahy s tradičními výrobci jako Boeing nebo Lockheed Martin, ale je i velkým podporovatelem privátních průkopníků typu Elona Muska či Jeffa Bezose a jeho projektu vesmírné turistiky Blue Origin.

Víc otazníků než Muskova účast na setkání v Trump Tower však vyvolala přítomnost Karpa z Palantiru. Jde o tajemnou společnost, která se věnuje bezpečnostním analýzám a jejími zákazníky jsou FBI, Národní bezpečnostní agentura (NSA) nebo Pentagon. Thiel firmu v roce 2004 založil a peníze do ní vložila prostřednictvím své investiční schránky například CIA. Palantir, jehož hodnota se pohybuje mezi 15 a 20 miliardami dolarů, je momentálně uprostřed právní bitvy kvůli 25miliardovému tendru americké armády na vytvoření bezpečnostního softwaru prozkoumávajícího web.

Úzké vazby na prezidenta a jeho tým se v takové situaci mohou skvěle hodit.