Mnozí Mexičané léta sní o tom, že se jim jednou podaří překonat nástrahy nevlídné pouště, ostrého slunce a nebezpečného plotu, jenž odděluje Mexiko od Spojených států, a dostanou se na sever. Každý rok se o to pokusí tisíce lidí. Láká je vidina zaměstnání a vyššího výdělku, který by pak z části mohli posílat svým příbuzným v Mexiku.
Tyto peníze jsou pro některé rodiny v Mexiku jedním z hlavních zdrojů příjmu. Lidé si z nich staví nebo opravují domy, investují je do vzdělávání dětí nebo je například používají při nákupu potravin.
Závislá je na nich i Monica Arroyová z malé vesnice u města Ixmiquilpan ležícího na sever od Mexico City. Z Floridy jí dcera každý měsíc posílá 200 dolarů, v přepočtu tedy asi 5200 korun. Nyní ale mají obě strach, že Donald Trump, který se oficiálně ujme prezidentské funkce 20. ledna, proti přistěhovalcům zakročí.
"Pokud vrátí naše přistěhovalce, tak se tu prohloubí chudoba, protože v USA mají práci a mohou nás podporovat. Tady žádná práce není," uvedla Arroyová pro agenturu Reuters. V Mexiku žije zhruba polovina lidí pod hranicí chudoby.
Zeď na hranicích platit nebudeme
Podobné obavy mají i další. I proto Mexičané, kteří pracují v USA, loni v listopadu poslali domů 2,4 miliardy dolarů (přes 60 miliard korun). A to je meziroční skok o téměř 25 procent, informovala mexická centrální banka.
A nejen to. Tamní banka BBVA Bancomer odhaduje, že za celý loňský rok do země od Mexičanů pracujících na severu přiteklo 27 miliard dolarů, což je o dvě miliardy dolarů více než v roce 2015.
Postoj Spojených států k jejich jižnímu sousedovi se stal jedním z hlavních témat prezidentské předvolební kampaně. Ještě před svým zvolením Trump slíbil, že deportuje několik milionů přistěhovalců, přepíše či zruší Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a v neposlední řadě nechá na hranicích mezi USA a Mexikem postavit zeď, kterou navíc zaplatí mexická vláda.
Tento návrh ale Mexičané razantně odmítli.
I proto Trump ještě před svým triumfem ve volbách uvedl, že v takovém případě nedovolí Mexičanům v USA převádět vydělané peníze do jejich domoviny nebo nechá z těchto peněz strhávat obnosy, ze kterých by se výstavba zdi financovala.
Podle informací televize CNN, která se odvolává na zdroje z Trumpova týmu, ale stavbu zdi zaplatí američtí daňoví poplatníci. Budoucí prezident se chystá požádat o finance Kongres. Trump v reakci napsal, že Mexičané peníze za stavbu "vrátí (USA) později".
Jak reagovat na Trumpa?
Mexická vláda zatím vypracovává své postoje a hledá způsoby, jak na Trumpa reagovat. Prozatím také vyčkává, jaké sliby ze své předvolební kampaně Trump coby americký prezident opravdu naplní.
Prvním varováním pro Mexičany bylo rozhodnutí americké automobilky Ford, jež poslala k ledu svůj plán na výstavbu nové továrny v Mexiku za 1,6 miliardy dolarů. Místo toho hodlá raději investovat v USA.
Hlavní prioritou mexické vlády je vzájemný obchod. Aby vláda získala v rozhovorech s Trumpem silnější váhu, hodlá nabídnout například silnější ostrahu hranic, která by omezila nelegální imigraci i působení pašeráků drog. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na zdroj dobře obeznámený s plány mexické vlády.
Obavy z Trumpa, jehož sliby na přepsání či zrušení Severoamerické dohody o volném obchodu by mohly výrazně poškodit mexické firmy i tamní ekonomiku, nemohly přijít v horší okamžik. Administrativu prezidenta Enriqua Peñi Niety poškodilo několik korupčních skandálů, pokulhávající ekonomika i pokračující násilí drogových kartelů. A proto podpora samotné hlavy státu klesla k 25 procentům.
V novém roce navíc vláda o pětinu zvýšila ceny benzinu. Kvůli tomu v zemi vypukly protesty, objevilo se i rabování a blokády silnic.
