Nejoblíbenější potravinou Němců je s velkým náskokem maso. Svědčí o tom aktuální průzkum o stravování "Ernährungsreport 2017", který pro tamní ministerstvo zemědělství vypracovala společnost Forsa. Celkem 53 procent dotázaných staví maso na první místo, několikrát týdně ho jí 83 procent z nich. Na místě druhém, co se týče oblíbenosti, jsou nudle (38 procent) a na místě třetím jídla se zeleninou (20 procent).

Do budoucna by si přitom fandové masa mohli své postavení do jisté míry ještě vylepšit. Přinejmenším tedy, pokud se prosadí nápad německého ministra zemědělství Christiana Schmidta (CSU). Ten by rád změnil označení některých vegetariánských a veganských produktů, především ve vztahu k masu. Konkrétně jde o výrazy jako "vegetariánský řízek", "veganský párek", "veganský currywurst" a podobně. Zmíněná označení podle jeho názoru spotřebitele matou, a proto by se jejich užívání mělo regulovat. "Užívané názvy spotřebitele jen znejišťují. Tyto pseudomasové produkty se tak tváří, jako by obsahovaly maso," řekl ministr v rozhovoru pro deník Bild. Výrobci by proto měli vymyslet názvy nové.

Podle názoru Německého svazu na ochranu spotřebitelů (VZBV) však taková opatření nutná nejsou. "Lidé zpravidla poznají, že jde o vegetariánský výrobek," řekl deníku Tagesspiegel zástupce svazu Ingmar Streese.

Podobně to vidí i Německý svaz vegetariánů (Vebu). "Spotřebitelům tato označení naopak dávají informace o důležitých vlastnostech výrobků, jako je jejich chuť, konzistence, vzhled či možnost použití," napsal svaz v tiskovém prohlášení. Zmatek by tak podle Vebu způsobily spíše názvy nové, na něž by si zákazníci teprve museli zvykat.

Trh s vegetariánskými a veganskými produkty přitom i navzdory velké popularitě masa zažívá v největší evropské ekonomice rozmach. Podle údajů svazu vegetariánů se dnes na 900 tisíc Němců stravuje čistě vegansky a téměř desetina národa (zhruba 7,8 milionu) se označuje za vegetariány.

Obrat s vegetariánskými a veganskými produkty v posledních letech výrazně vzrostl, podle odhadů Institutu pro výzkum maloobchodu (IFH) v roce 2015 činil 454 milionů eur, což je o 26 procent více než v roce předchozím. A právě náhražky masa patří mezi jedny z nejprodávanějších výrobků. Zájemci je už delší dobu nemusí hledat jen ve specializovaných obchodech, v nabídce je dnes běžně mají i diskontní prodejny, jako je například Aldi nebo Lidl.

Z tohoto trendu profitují i samotní výrobci salámů, zhruba polovina z nich má podle odhadů expertů ve své nabídce i nemasové alternativy. Jeden z největších producentů v Německu, společnost Rügenwalder Mühle, dnes s vegetariánskými a veganskými produkty dokonce generuje zhruba pětinu svého obratu. Šéf společnosti Christian Rauffus vloni dokonce v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásil, že možná za dvacet let nebude s masem pracovat vůbec. "Jsem pevně přesvědčen o tom, že se od výroby masových produktů ve velkém budeme muset odklonit," dodal.

Podle něj firmu samotnou překvapilo, jak dobře se alternativní výrobky na trhu uchytily. Vegetariánské a veganské salámy firma vyrábí především z řepkového oleje, bílku, sóji, pšenice či do budoucna z hrášku.

Mezi spotřebitele těchto výrobků ale nepatří jen vegetariáni a vegani. Hlavním motorem poptávky jsou podle společnosti na výzkum trhu GfK lidé, kteří konzumaci masa omezují vědomě, zpravidla z ekologických, etických či zdravotních důvodů. Do kategorie takzvaných flexitariánů se podle studie GfK řadí celkem třetina německých domácností.

Popsaný trend se do jisté míry projevuje i ve studii "Ernährungs­report 2017", v níž 87 procent dotázaných vyžadovalo zlepšení standardů na chov zvířat. Celkem 82 procent si navíc přeje větší transparenci o podmínkách, za nichž masové výrobky vznikají, a 79 procent se vyjádřilo pro vytvoření státní certifikace "dobrých" produktů.

Něco takového se podle informací německých médií dokonce již chystá. Má jít o dobrovolnou certifikaci podmínek, za jakých jsou zvířata chována, přepravována a nakonec poražena. Další detaily by měly být představeny na mezinárodním veletrhu potravinářství a zemědělství Grüne Woche (Zelený týden), který se koná koncem ledna v Berlíně.