Autolakýrník Vladimir Luzgin jako by stále nevěřil, co se s ním stalo. Rodák z uralského města Perm se stal jednou z prvních obětí nového zákona umožňujícího trestní stíhání za příspěvky na sociálních sítích. Místo zaplacení obří pokuty ale Luzgin odjel do Česka a požádal o politický azyl.

Odsouzen byl za "šíření vědomě lživých tvrzení", což se projevilo v tom, že na sociální síti VKontaktě sdílel článek, ve kterém se mimo jiné tvrdilo, že druhou světovou válku rozpoutalo nacistické Německo spolu se Sovětským svazem, když si v roce 1939 rozdělily Polsko. "Ale to je přece všeobecně známý fakt. V 90. letech, kdy jsem studoval, tak se to doslovně psalo v učebnicích. To bylo za Jelcina, otevřely se archivy a o paktu Molotov−Ribbentrop a spolupráci mezi Německem a SSSR se otevřeně hovořilo," říká Vladimir Luzgin.

Jenže dnes již je jiná doba. Soud v Permu a následně i Nejvyšší soud prohlásily, že podle rozsudku Norimberského tribunálu za válku může jen Německo. Proč si ale vyšetřovatelé vyhlédli zrovna 38letého autolakýrníka, není úplně jasné. Tou dobou měl Vladimir Luzgin stovku přátel a jen občas sdílel nějaký článek. Ostatně moc se ani rozepisovat nemohl, neměl počítač a ke svému účtu se připojoval přes chytrý telefon.

"Už tehdy jsem tušil, že tajná služba FSB kontroluje všechno. Jak se ukázalo, sledovala i osobní zprávy, pak je použili u soudu. To bylo jedním z cílů procesu. Ukázat všem, že všichni jsou pod kontrolou a že za sdílení článků se můžete dostat před soud," vysvětluje Vladimir Luzgin.

Sám své politické názory nikdy neskrýval. Současný režim považuje za následovníka Sovětského svazu, ke kterému věru nechová sympatie. "Mé rodiny se přímo dotkly represe. Příbuzní jak z otcovy, tak z matčiny strany skončili v lágrech, byli rozkulačení, deportovaní. Byl to krvavý, nehumánní, lidožroutský režim," rozčiluje se Vladimir Luzgin.

Pak se ale náhle ocitl v situaci, na kterou nebyl připraven. "Je to nervový otřes, kvůli stíhání a domovním prohlídkám se mi rozpadla rodina, problémy byly v práci, příbuzní o mě měli velký strach. Nemohl jsem spát. Nedá se to moc popsat," zvážní permský autolakýrník. Soud mu udělil pokutu 200 tisíc rublů (cca 95 tisíc korun). Mimochodem, prokurátorka žádala pokutu o polovinu menší.

"Soudce v mém případě nic nerozhodoval. Ale byla naděje, že Nejvyšší soud zruší rozhodnutí krajského soudu. Tím spíše, že mě obhajoval jeden z nejslavnějších ruských advokátů Genri Reznik. Takže jsem doufal, že přijde telefonát z Kremlu a rozsudek bude zrušen," říká Luzgin. Jenže Nejvyšší soud rozsudek ponechal v platnosti.

Tehdy se Luzgin rozhodl pro emigraci. "Já se necítím vinný. Za co bych měl platit pokutu? Měl jsem si vzít bankovní úvěr, abych mohl zaplatit státu, jehož politiku kritizuji a nesouhlasím s ním? Tím spíše, že jsem musel prodat auto, abych zaplatil dluhy, které vznikly mimo jiné kvůli tomuhle procesu," vysvětluje Vladimir Luzgin.

Česko si vybral kvůli tomu, že zde již byl před dvěma lety na dovolené a líbilo se mu tu. "Příjemní lidé, příbuzný jazyk a hlavně mám tady známé, kteří mi pomáhají. Bez jejich pomoci by to všechno bylo mnohem těžší," říká Luzgin. Požádal o politický azyl, na rozhodnutí mají úřady šest měsíců.

O své uplatnění strach nemá. "Jsem autolakýrník s třináctiletou praxí. Díval jsem se na úřadu práce a je tam 30 volných míst s touto kvalifikací. Už se mi po práci stýská. Musím se naučit jazyk a být dobrým obyvatelem České republiky," slibuje Vladimir Luzgin. "Řídím se heslem, že pokud nemůžeš udělat svou vlast dobrou zemí, udělej dobrou zemi svou vlastí," směje se na konci.