Když bylo Řecko předloni na pokraji bankrotu a odchodu z eurozóny, na hlas několika mužů čekali novináři v Bruselu obzvlášť nedočkavě. Jednou z mediálních hvězd řady krizových schůzek ministrů financí států platících eurem byl slovenský ministr Peter Kažimír. Zatímco drtivá většina jeho kolegů před začátkem jednání jen opakovala několik povinných frází, Kažimír si obvykle nebral servítky. "Očekávám krvavý večer. Problémem je absolutní nedostatek vzájemné důvěry," řekl například při příchodu na celonoční jednání mezi Řeky a zástupci ostatních států eurozóny.

Peter Kažimír by se teď mohl posunout dokonce na pozici šéfa euroskupiny, jak se nazývají zasedání ministrů financí zemí s eurem. Slovenský zástupce by tak obsadil jednu z nejvlivnějších funkcí v unii.

Kažimír je jedním ze dvou favoritů spolu se svým španělským kolegou Luisem de Guindosem, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Spekulace vzápětí na Twitteru potvrdil i sám Kažimír. "Jsem poctěn, že se o mně uvažuje na takovou významnou a náročnou funkci," napsal slovenský ministr. Ale zároveň dodal, že eurozóna teď nového šéfa nepotřebuje: podle něj by jím měl dál zůstat současný předseda euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, jehož mandát končí až v lednu 2018. "Nerozdělujme medvěda, který ještě běhá po lese," vyzval Kažimír.

Mocná euroskupina

Ministři financí zemí eurozóny se v Bruselu scházejí ke schůzkám, kterým se říká euroskupina. Její klíčová role se ukázala například v době řecké dluhové krize. Byli to právě ministři financí, již dlouhé desítky hodin dojednávali, jak s Řeckem naložit. Euroskupina ovšem řeší i běžnou legislativu, jako je třeba dodržování limitů pro rozpočtové schodky nebo bankovní unie. Schází se v předvečer jednání ministrů financí všech zemí Evropské unie, kterému se říká Ecofin. Nikdo v Bruselu ani v členských zemích EU nepochybuje o tom, že schůzky euroskupiny jsou mnohem důležitější než schůzky Ecofinu.

Jenže to, jestli ve funkci zůstane Dijsselbloem, není vůbec jisté. V Nizozemsku budou v březnu parlamentní volby a Dijsselbloemova sociálnědemokratická strana PvdA si v průzkumech vede velmi špatně. Je tak dost pravděpodobné, že v příští vládě už nebude.

Šéfem euroskupiny podle pravidel nemusí být úřadující ministr financí. Dijsselbloem by tak mohl ve funkci zůstat i v případě, že by o své ministerské křeslo v Nizozemsku přišel. Ministrům financí států s eurem ale dosud vždy předsedal jeden z nich. Plány na to, aby euroskupina dostala stálého šéfa na plný úvazek, se sice objevují, zatím nikdy však neměly dostatečnou podporu. Mluví se o nich i teď, ale ne všechny státy eurozóny takové posílení role předsedy skupiny chtějí.

Diplomat z jedné ze zemí eurozóny HN řekl, že Dijsselbloem nejspíš bez ohledu na výsledek voleb doslouží svůj mandát, protože mu už bude zbývat jen pár měsíců. Pokud přestane být ministrem, odehraje se souboj o nástupnictví.

Kažimír nejspíš nebude tím hlavním kandidátem na jeho místo. Za většího favorita platí Španěl de Guindos. Mluví pro něj hlavně jeho španělská národnost. Španělsko si dlouhodobě stěžuje, že ve vysokých patrech evropské politiky nemá žádného zástupce, přestože patří k největším zemím Evropské unie. Vedle toho nikdo nepochybuje o de Guindosově kompetenci.

Kažimír popudil některé státy velmi tvrdými postoji během vyjednávání s Řeckem. De Guindos je naproti tomu považován za kompromisnějšího kandidáta.

Slovákovou výhodou naopak může být fakt, že jeho strana Směr – sociální demokracie patří k evropským socialistům. Pokud jejich kandidát neuspěje v blížící se volbě předsedy Evropského parlamentu, dá se čekat, že socialisté v rámci mocenské rovnováhy v Bruselu obsadí jiný významný post, jako je šéf euroskupiny. To by nahrávalo i Dijsselbloemovi, který je taky socialistou, pokud by se snažil ve funkci zůstat pro případ, že by euroskupina dostala stálého předsedu.