Pokud bude schválena změna ústavy, o které začal jednat tento týden parlament, Turecko se změní z ústavního státu na stát s ústavou a může to vést k totalitní vládě, napsal v listu Cumhuriyet bývalý předseda tureckého Nejvyššího odvolacího soudu Sami Selcuk.

Podle vládní islamistické Strany práva a spravedlnosti (AKP) jde ale jen o to, aby z ústavy zmizely formulace, na jejichž základě se do turecké politiky vměšovala armáda. A aby se zabránilo konfliktům mezi přímo zvoleným prezidentem a vládou, kteří mají ne zcela jasně definované pravomoci.

Turecko má mít napříště prezidentský systém místo dosavadního parlamentního. O vytvoření nového systému usiluje současný prezident Recep Tayyip Erdogan od svého nástupu do funkce v roce 2014.

Prvnímu přímo zvolenému tureckému prezidentu Erdoganovi vadí, že má jen omezené pravomoci a že nemůže být formálně šéfem vládnoucí strany AKP. Jejího předsednictví se musel vzdát, protože podle ústavy musí být prezident nestraník.

Ve skutečnosti ale Erdogan stranu nadále řídí a prostřednictvím jejích členů i vládu. Současný turecký premiér Binali Yildirim, člen vládní AKP, ostatně prohlásil, že po zavedení prezidentského systému se moc nezmění, protože země už tak funguje. Nebude mu prý vadit být posledním tureckým premiérem.

Erdoganovu moc posílil neúspěšný vojenský pokus o převrat loni 15. července. O pět dní později byl vyhlášen výjimečný stav, který trvá dodnes a dovoluje prezidentovi vládnout dekrety. Zároveň umožnil provést rozsáhlé čistky ve vládě, státním aparátu a školství, které se dotkly desítek tisíc lidí.

Prezidentem až do roku 2029

Změna ústavy by dále posílila Erdoganovu moc a umožnila by mu opakovaně víckrát kandidovat. Nyní je možné se o prezidentský post ucházet jen dvakrát. Erdogan by tak mohl ve funkci zůstat až do roku 2029. Zároveň mu odstranění privilegií armády a odkazů na turecký stát v sekulárním pojetí může pomoci prosadit větší islamizaci společnosti, o kterou usiluje.

Podle nové ústavy by mimo jiné mohl dekrety "restrukturalizovat" státní orgány a veřejné instituce. Tedy je zakládat, rušit a vytvářet pravidla pro přijímání a povyšování vyšších úředníků. Je přitom možné, že do této kategorie by spadali třeba i rektoři univerzit a velitelé armády a policie. Prezident by podle nové ústavy také získal větší vliv na soudce a vyšetřovatele.

Část expertů a opozice upozorňuje, že problematická nemusí být změna ústavy sama o sobě. Ta je nutná, protože současná ústava napsaná vojáky je nevyhovující. Podle kritiků je ale problém to, v jaké situaci se ústava mění.

Uprchlické hlasy v referendu

Stále platí výjimečný stav a zákonodárci jsou pod tlakem honu na podezřelé i údajné podezřelé ze spolupráce s pučisty. Navíc 11 poslanců prokurdské strany HDP oponujících změně ústavy je ve vězení kvůli podezření ze spolupráce s Kurdskou stranou pracujících (PKK) považovanou za teroristickou organizaci.

Pokud budou změny ústavy schváleny − zatím parlament odsouhlasil jen dva články z 18 −, musí je ještě potvrdit referendum. To se má konat zřejmě na začátku dubna. Podle průzkumů veřejného mínění ale nyní mírně převládají odpůrci změny ústavy.

Schválit ústavu by ale mohly pomoci více než tři miliony uprchlíků ze Sýrie a Iráku žijících v Turecku. Prezident Erdogan jim totiž chce udělit občanství. Podle jeho nedávného prohlášení je k tomu už turecké ministerstvo vnitra připraveno. Neuvedl ale, kdy udělování občanství začne.