V příštích letech se na českých dálnicích bude stavět mnohem více než nyní. Státní investor Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos podle ředitele brněnské pobočky Davida Fialy plánuje investovat 45 miliard korun, v dalších letech to bude ještě více. Tyto peníze lákají zahraniční firmy, které v Česku nikdy nepůsobily a využívají možnosti jednotného trhu EU.

Do tendru na stavbu úseku dálnice D11 ze Smiřic do Jaroměřic se například v lednu přihlásilo patnáct uchazečů. Plná třetina z nich byly italské, španělské nebo bosenské firmy, které se ve čtyřech případech spojily do sdružení s českými stavebními firmami.

"Nemají tady žádné zkušenosti ani materiálové nebo personální zdroje," říká Tomáš Koranda, člen představenstva stavební společnosti Hochtief. Podle něj mají jen odvahu nabídnout mimořádně nízkou cenu. "To je obrovským rizikem pro stát z pohledu kvality díla a závazků při dodržování záruky za provedené práce," dodává.

Dopravní stavby

Peníze

Letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) bude 82 miliard korun, což je o 16 miliard více než loni. Ve výhledu na roky 2018 a 2019 to bude ještě více. Z fondu čerpají peníze největší státní investoři do infrastruktury – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

Italové

Nejvíce zahraničních firem, které se hlásí do tendrů na dopravní stavby, je z Itálie. Ve spolupráci s pražskou firmou Geosan je to firma Toto Costruzioni Generali, dále například Grandi Lavori Fincosit, Salini Impregilo nebo Astaldi v konsorciu s tureckou Ictas ­Insaat. Nechybí ale ani španěl­ské firmy Corsán-Corviam a Acciona nebo společnost Euro-Asfalt z Bosny a Hercegoviny.

Čeští stavaři dlouhodobě kritizují kritérium nejnižší ceny při zakázkách na stavbu dálnic, přestože u veřejnosti panuje obecný názor, že jsou naopak příliš drahé. Vstup zahraničních firem by mohl cenový boj mezi firmami dále vyostřit.

Hochtief patří s ročním obratem přes pět miliard korun k tradičním hráčům, kteří o infrastrukturní zakázky usilují a také je získávají. V minulosti firma ve spojení s Metrostavem a firmou Swietelsky soupeřila o dostavbu jednoho z úseků dálnice D1 s italskou stavební společností Serenissima Costruzioni. Ta před dvěma lety rázně vstoupila na český trh a podala nabídky na rekonstrukce tří úseků nejstarší české dálnice, které byly oproti konkurenci až o třetinu nižší. ŘSD ale nakonec Italy vyřadilo, protože nedodali část dokumentace ke stavbě. Serenissima Costruzioni se snažila rozhodnutí zvrátit u antimonopolního úřadu, ale neuspěla.

Jednou z českých stavebních společností, která ve spojení s italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas Stroy usiluje o veřejné zakázky, je firma Geosan. "Uzavřeli jsme strategické spojení s jasnými pravidly a na několik let," uvádí Ivan Havel, výkonný ředitel Geosanu. Sdružení podalo nabídky do tendrů ŘSD za více než 50 miliard korun. "Nabídli jsme nejlepší cenu na rekonstrukci nejdelšího úseku D1 a doufáme, že budeme moci projekt brzy zahájit," říká Havel. Sdružení počítá s tím, že si přiveze mobilní betonárky, finišery na beton s posádkami a mezinárodní tým techniků, který bude spolu s lidmi z Geosanu projekt řídit.

Zatímco Geosan byl pro dálniční zakázky osloven přímo Italy, u litoměřické firmy Garden Line s obratem kolem tři sta milionů to bylo naopak. Majitel Miloš Náprstek hledal v zahraničí partnera, který mu umožní splnit kvalifikační kritéria pro účast na zakázkách. Našel ho ve stavební společnosti Euro-Asfalt. "Jsou jedním z největších stavařů v Bosně, realizují velké stavby v Německu, Rakousku, na Balkáně nebo v Dubaji," uvádí Náprstek.

Český stavební trh je oproti okolním zemím více otevřený, což vede k hlasům po větší ochraně. "Jednou z možností je povinnost prokázat dostatek vlastních kapacit pro realizaci podílu na zakázce, jak u lidí, tak u mechanizace," vysvětluje Jiří Vacek, ředitel firmy CEEC Rese­arch. Jinou možností jsou kvalifikační kritéria jako přesné termíny pro realizaci či jasná definice kvality.