Špičkoví genetici si museli najít vlastní zdroje, neboť vlády s podobným výzkumem nechtějí být většinou spojovány. Stvořit organismus, který je fyzicky zčásti zvířetem a člověkem, vzbuzuje příliš etických otázek.
Přesně to ale vědci z amerického Salkova institutu udělali. Stvořili prvního hybrida mezi prasetem a člověkem - chiméru.
Jak ve čtvrtek informoval magazín Cell, genetici vložili lidské buňky do prasečího embrya, které následně implantovali do dělohy prasnice. Po čtyřech týdnech se v embryu vytvořily zárodky orgánů včetně srdce nebo jater. Všechny obsahovaly kromě prasečích i lidské buňky.
Po osmdesáti letech od předpovědi se podařilo vyrobit kovový vodík. Jde o stav, kdy se vodík chová jako kov. Měl by být supravodivý za pokojových teplot.
V genetice jde o velký průlom, neboť se ještě nikdy nic takového nepodařilo.
Podle prestižního magazínu Nature se shodou okolností podařilo provést podobnou implantaci mezi potkany a myšmi. Šlo o první úspěšné vypěstování orgánu v cizím organismu a jeho následné transplantace do jiného organismu.
Myš přijala tkáň z chiméry bez jakékoliv imunitní reakce.
Pokud se podaří to stejné v případě hybrida prasete a člověka, znamenalo by to velký průlom v medicíně.
Potřebné buňky a orgány by šlo vypěstovat v jiném živočichovi a následně je transplantovat do lidského těla.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
