V jindřichohradecké nemocnici na oddělení pro nevyléčitelně nemocné nečekají na pacienty holé stěny ani sterilně bílé postele.

V pokoji téměř devadesátileté pacientky Věry jsou na poličce pod televizí pečlivě naaranžované dětské kresby, květiny, fotky vnoučat a hrníček s nápisem Babička.

Typický nemocniční zápach překryly vonné svíčky. Nemocná žena je zachumlaná pod peřinou s jemným květinovým vzorkem, v ruce svírá žlutý antistresový míček a na nočním stolku vedle ní leží rozečtená harlekýnka. Pokoj je dost prostorný na to, aby v něm mohla trávit čas i pacientčina rodina. "Jezdí víc oni za mnou než já za nimi," směje se své nadsázce žena.

Tři dny nato umírá. V klidu a obklopená blízkými.

Paní V. K. byla loni na podzim první z desítky pacientů nového jindřichohradeckého oddělení, kde nemocní neleží proto, aby se vyléčili z těžké nemoci, ale proto, aby mohli důstojně strávit poslední chvíle života. Zdravotníci jim tu poskytují takzvanou paliativní péči, která jim má ulevit od průvodních jevů nevyléčitelné choroby, jako jsou bolesti nebo dušnost. Součástí je i psychologická pomoc, a to nejen samotnému umírajícímu, ale i jeho blízkým.

O paliativní péči se dosud mluvilo hlavně ve spojení s lůžkovými či domácími mobilními hospici, kterých je v Česku dohromady 24. V nich ale ročně zemřou z celkového počtu 100 tisíc zemřelých jen dvě až tři procenta pacientů, v nemocnicích a léčebnách dlouhodobě nemocných naproti tomu skonají zhruba dvě třetiny lidí.

"Mnoho z nich přitom umírá na tzv. očekávatelná úmrtí. V takové situaci se kvalita života během posledních týdnů výrazně odvíjí od toho, jaká filozofie péče převládá. Zda se ještě i za cenu vyššího utrpení hledá zázračný lék, nebo se většina pozornosti přesune na to, aby poslední dny mohl pacient prožít v pokoji, bez zbytečných zákroků a vyšetření a pokud možno se svými blízkými," vysvětluje ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Některé špitály už samy začaly paliativní péči rozvíjet. Loni rozdělil Nadační fond Avast 18 vybraným nemocnicím včetně té jindřichohradecké finanční injekci v celkové výši 26 milionů korun.

"Bez nich bychom to nakonec asi zvládli taky, ale bylo by to obtížnější. Takhle nemusíme na proškolení personálu shánět peníze někde jinde v rozpočtu nemocnice," říká lékařka Eva Zýková, která se dlouhá léta snažila v nemocnici paliativní péči rozvíjet. Teprve před třemi lety však kromě kolegů získala na svou stranu i vedení nemocnice a město. Výsledkem byly prozatím dva paliativní pokoje, celkem by jich v budoucnu mělo být šest. Už je na ně čekací listina. Pacienti si na péči připlácejí 280 korun za den, kromě lékaře, sestry a sociálního pracovníka mají k dispozici psychologa a duchovního.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se