Znamená příchod Donalda Trumpa do Bílého domu začátek konce NATO?

Nový americký prezident označil Severoatlantickou alianci za zastaralou, a navíc oznámil, že se evropské státy musí o svoji bezpečnost začít starat samy a nespoléhat jen na Spojené státy.

Předseda Vojenského výboru NATO, armádní generál Petr Pavel, si prohlášení nejvyššího představitele USA vysvětluje jako volání po větší efektivitě a modernizaci, navíc souhlasí s tím, že Evropané by měli na obranu dávat víc peněz než nyní.

Česko podle něj nastoupilo na cestu, ke které se alianční země zavázaly. Musí ale přidat ve financování obrany i v modernizaci ozbrojených sil a jejich schopností. Sám Pavel bude Česko ve vedení Vojenského výboru NATO zastupovat do příštího roku, kdy mu končí tříleté funkční období.

HN: Jak znějí předsedovi Vojenského výboru NATO Trumpova slova o zastaralosti aliance?

Zmíněná slova už média mnohokrát citovala, stejně jako spojení, že je aliance zastaralá. Musíme to ale chápat v kontextu. Donald Trump neužívá politicky korektní jazyk a říká věci drsně a natvrdo, jak je bezprostředně vnímá. Důležité je porozumět jeho chápání aliance a její role. Tuto možnost jsme zatím neměli.

V Trumpově komunikaci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ale zřetelně zaznělo, že nový šéf Bílého domu bere alianci jako stabilní pilíř euroatlantické bezpečnosti a že termínem "zastaralá" nezpochybňuje její další existenci.

HN: Co tedy mohl mít na mysli?

Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu.

HN: Už dřív jste také kritizoval nízké výdaje na obranu. V tom vám může být Trump blízký, ne?

Tenhle názor jsem zastával od svého působení na vrchním spojeneckém velitelství v Belgii, jako náčelník českého generálního štábu i teď jako předseda Vojenského výboru NATO. S Trumpem v tom souhlasím.

Evropa i Kanada musí přiblížit výdaje na obranu k hranici, k níž se zavázaly na summitu NATO ve Walesu roku 2014. Tedy dvě procenta HDP a z těch pak dvacet procent na modernizaci. Jinak to bude alianci dál omezovat v jejích klíčových schopnostech.

Petr Pavel (55)

Dřívější náčelník Generálního štábu armády České republiky generál Petr Pavel nastoupil v červnu 2015 jako první Čech do vedení NATO.

Získal post předsedy Vojenského výboru. Je tedy hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka aliance.

Mandát funkce je na tři roky, může být ale dál prodloužen.

HN: Trumpovu kritiku máme brát jako výzvu k efektivitě aliance?

Dá se tomu tak rozumět. Prostředí byznysu, v němž se dosud prezident USA pohyboval, je založeno na efektivitě a výstupu. Pokud se bude dívat na alianci takhle, může jí to jen prospět. Vyšší efektivita, férovější sdílení nákladů na obranu, schopnost reagovat na současné bezpečnostní hrozby jsou přece i cílem a smyslem NATO.

HN: V Evropě jsou stále více slyšet výzvy k založení evropské armády. Nejde o zdvojování role NATO?

Unie byla založena k ekonomické a finanční spolupráci, jejím cílem nikdy nebyla kolektivní obrana. Zaměřovala se na zvládání krizí a vojenskou pomoc zemím, které ji potřebují. Nebo na zajištění bezpečnosti námořních cest − například ve Středomoří. Unie ale nikdy nestavěla velkou velitelskou strukturu, potřebnou ke společné obraně proti jakémukoliv protivníkovi. To bylo vždy doménou NATO.

HN: Evropské země neplní finanční závazky vůči NATO, jak chtějí zvládnout evropskou armádu?

Dosavadní zmínky o budování evropské armády se držely v obecné rovině. Unie nemá ambice budovat společné ozbrojené síly, které by fungovaly i v míru, podobně jako národní armády. Nejde ani o nahrazování alianční kolektivní obrany. Jde o rozvoj spolupráce při budování obranných schopností proti současným i budoucím hrozbám. NATO i unie v tom úzce spolupracují a snaží se koordinovat své aktivity.

Cílem je synergie, ne vzájemné soupeření nebo zdvojování vojenských kapacit.

HN: Pokud začnou členské země plnit finanční závazky k NATO, měla by se Evropa bát, že se USA budou starat především o sebe?

Spojené státy už mnohokrát v historii kolísaly mezi globální bezpečností a izolacionismem. Nemyslím si, že Trumpův nástup bude návratem USA do izolace. Nový prezident si podle mě uvědomuje důležitost transatlantických vazeb pro Spojené státy. Současná rizika mají globální charakter a žádný stát jim nemůže čelit sám. Pokud budou na obranu přispívat všichni, schopnosti aliance a její hodnota pro Spojené státy se zvýší.

HN: Nehřešily evropské alianční země na to, že USA je v případě konfliktu vždy ochrání?

Pětasedmdesát procent aliančních nákladů hradí USA, do zbývající čtvrtiny se pak vejde zbylá sedmadvacítka členských zemí. Po skončení studené války zůstaly Spojené státy supervelmocí s globálními zájmy. V Evropě se ale uvolnilo napětí a rozvíjelo partnerství − včetně Ruska. Vlády evropských zemí přesměrovaly výdaje na obranu jinam. Nebral bych to jako neférové jednání Evropy vůči Spojeným státům, ale spíš jako důsledek přirozeného vývoje.

HN: Jak je na tom Česko?

Na obranu dává přibližně 1,1 procenta HDP, což ho řadí do poslední čtvrtiny osmadvaceti zemí aliance. Podobně tomu je i s požadovanými dvaceti procenty z celkové částky určenými na modernizaci armády. O něco lépe si stojí v budování schopností armády, i když i tady má nesplněné závazky. Výrazně lépe se pak podílí na aliančních operacích a misích, a naplňuje kvóty ve struktuře hotovostních sil a aliančních velitelství. Vykročilo na správnou cestu, kterou aliance očekává.

HN: Vy budete Česko v alianci zastupovat ještě jeden a půl roku. Co plánujete dál?

Jako předseda Vojenského výboru NATO končím v létě příštího roku. Letos v září se bude na konferenci náčelníků generálních štábů v albánské Tiraně volit nový předseda.

HN: A co tedy budete dělat dál? Mluvilo se o tom, že byste mohl kandidovat na českého prezidenta.

Prezidentskou volbu na začátku roku 2018 budu sledovat s velkým zájmem, ale zpovzdálí. A co dál? Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Moje současná práce se nedá dělat napůl, ani na osmdesát procent. Chci ji dotáhnout do konce a pak se uvidí.