Severní Korea se podle odborníků snaží otestovat reakce nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Údajně to byl jeden z důvodů víkendového odpálení testovací severokorejské rakety, které v úterý odsoudila Rada bezpečnosti OSN. Severní Korea totiž testování balistických raket, na které patrně plánuje umístit jaderné hlavice, porušuje několik rezolucí OSN. 

Nezdá se ale, že by za to Severní Koreji hrozily okamžitě nějaké další sankce. Zástupkyně Spojených států v OSN Nikki Haleyová sice oznámila, že "je čas hnát Severní Koreu k odpovědnosti – nikoliv slovy, ale našimi činy," ale jak upozorňuje agentura Reuters, od amerického prezidenta Trumpa nepřišla žádná tvrdá reakce. Stejně jako nepřišla od ostatních členů Rady bezpečnosti OSN.

Přitom víkendový test ukázal, že Severní Korea má provozuschopnou raketu na tuhé palivo zřejmě s doletem dva tisíce kilometrů odpalovanou z pojízdné rampy, tedy automobilu. Na rozdíl od raket na kapalné palivo jsou střely na tuhé palivo připraveny k odpálení téměř okamžitě. Je tak těžší zjistit přípravy k výstřelu předem a reagovat na ně. Přitom Severní Korea je s Jižní Koreou stále teoreticky ve válečném stavu přerušeném pouhým příměřím; a stejně tak s vojsky OSN, která vedly v korejské vládce v letech 1950–1953 Spojené státy. 

Podle jihokorejského představitele citovaného agenturou Reuters Spojené státy kvůli rostoucí hrozbě ze Severní Koreje přemístí do země "strategická aktiva". Tedy nové zbraně. Mělo by se tak stát v souvislosti s plánovaným každoročním cvičením, které obvykle začíná v březnu. Není jasné, o jaké zbraně by mělo jít. V minulosti šlo například o bombardéry B-2 schopné nést jaderné zbraně či jaderné ponorky. 

Tentokráte by ovšem mohlo jít také o obranné prostředky proti severokorejským raketám. Mohly by to být například torpédoborce vybavené protiraketovým systém Aegis schopným sestřelit nepřátelské rakety. Spojené státy také pokračují v rozmisťování protiraketového systému THAAD v Jižní Koreji. Proti tomu ale protestuje Čína, která se obává toho, že by případně mohl být použit i proti jejím jaderným raketám. 

Pro Čínu je Severní Korea sice velmi obtížný, ale zároveň v současné situaci cenný spojenec. Pekingské vedení má sice spory se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterého pokládá za nevyzpytatelného a zřejmě i trochu nevděčného, ale přesto podporuje Severní Koreu ekonomicky a občas i politicky. Bojí se totiž možného korejského sjednocení. Pokud by se Severní Korea zhroutila a pohltila ji Jižní Korea, Čína by měla na svých hranicích amerického spojence. 

Navíc americký prezident Trump chce zaujmot k Číně tvrdý postoj, a tak pro Peking může být výhodné nechat Severní Koreu porušovat mezinárodní rezoluce, ohrožovat Jižní Koreu a působit tak problémy Spojeným státům. V jednáních s Washingtonem pak může nabízet, že Severní Koreu "umravní", pokud za to získá Čína výhody jinde. Ostatně, Čína současný severokorejský raketový test sice odsoudila, ale zároveň vyzvala ke zdrženlivosti a diskusi se Severní Koreou.

Ovšem jednání se Severní Koreou o jejím zbrojním programu zatím nepřineslo nikdy žádné dlouhodobé výsledky – i přes různá jednání, nabídky pomoci i mezinárodní sankce například Severní Korea nakonec vyvinula a otestovala svou vlastní jadernou zbraň.