Z indického kosmodromu Sriharikota úspěšně odstartovala nosná raketa PSLV-C37, pod jejímž aerodynamickým krytem na přídi se ukrývalo 104 satelitů pocházejících ze sedmi zemí. Během 108 minut stroj dosáhl oběžné dráhy a satelity začaly plnit své úkoly.

Největším satelitem v užitečném nákladu je Cartosat-2, vážící 714 kilogramů a určený pro dálkový průzkum Země, který se bude pohybovat po tzv. heliosynchronní dráze.

Znamená to, že je navržený tak, aby se satelit objevoval nad stejným místem na povrchu Země vždy ve stejný sluneční čas.

Hlavním vědeckým zařízením je kamera s vysokým rozlišením pracující ve viditelné části spektra. Dálkové ovládání umožňuje satelit podle potřeby naklánět v určitém rozmezí úhlů.

Satelitní snímky, které před vyvinutím satelitů Cartosat Indie kupovala od jiných zemí, slouží k přesnému mapování a ke sledování a plánování infrastruktury městských aglomerací i venkovských oblastí.

Zbytek užitečného nákladu tvoří nanosatelity - stroje s hmotností menší než 10 kilogramů. Dva jsou rovněž indické, 96 pochází z USA, po jednom dostal do vesmíru Izrael, Nizozemsko, Švýcarsko, Kazachstán a Spojené arabské emiráty.

Indický tisk s hrdostí připomíná, že 104 satelitů v jedné raketě představuje světový rekord a překonání dosavadního ruského rekordu z roku 2014. Tehdy jediná raketa nesla 37 satelitů.

Raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) ve verzi XL je 44,4 metru vysoká a váží 320 tun, její čtyři stupně pohání kombinace motorů na kapalná i pevná paliva.

Zdaleka není tím největším, čím indická kosmonautika disponuje; vlajkovou lodí její kosmické flotily je těžký nosič GSLV (Geosynchronous Satelite Launch Vehicle), který dokáže na nízkou dráhu dopravit náklad o hmotnosti pěti tun, zatímco na geostacionární dráhu umístí půldruhé tuny - a po vylepšeních to má být ještě o tunu víc.

Indie má za sebou mimořádně úspěšnou cestu od zaostalé rozvojové země ke kosmické velmoci, na níž předstihla i takové státy jako Japonsko.

Mezi její největší úspěchy patří vyslání sond k Měsíci a Marsu a letový test kosmické kabiny pro dva kosmonauty. Indové se už podívali do vesmíru v amerických i ruských lodích, roku 2003 byla indická astronautka Kalpana Chawlaová jednou z obětí havárie raketoplánu Columbia. Země se netají tím, že směřuje k vlastní kosmické lodi, především ale usiluje o získání lukrativního trhu dopravování komerčních satelitů na oběžnou dráhu.

Oproti konkurenci může nabídnout nižší ceny při srovnatelné úspěšnosti startů.