V polovině ledna tomu nic nenasvědčovalo, ale německá sociální demokracie (SPD) je v kurzu. A může za to bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Preference jeho SPD stoupají od chvíle, kdy byl stranou nominován na kancléře. Poprvé za dlouhou dobu se zdá, že by v září sociální demokraté mohli v parlamentních volbách porazit svého koaličního partnera, konzervativce Angely Merkelové. Kancléřem by se v tom případě měl stát právě Schulz.

SPD na Schulzovu žádost odložila představení volebního programu pro volby na červen, Schulz se na něm chce totiž podílet.

"Zdůrazňovat bude sociální jistoty a soudržnost ve společnosti," myslí si Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií FSV UK. "Jeho strana musí obnovit důvěru širší voličské základny, pro kterou jsou tyto otázky existenciální," dodává Handl.

Volební munice Martina Schulze
  • Vyšší zdanění kapitálu, vyšší mzdy
  • Internet a digitalizace
  • Investice místo škrtů a úspor
  • Evropské řešení německých problémů (např. přerozdělení uprchlíků)
  • Podpora volného obchodu

Sám Schulz se považuje za nástupce posledního sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera a společnost ho tak také vnímá. Jak vysvětluje Handl, Schulz se od Schröderových reforem ale bude muset distancovat, protože sice zřejmě pomohly růstu hospodářství, negativně ale dopadly na nižší sociální vrstvy.

Mezi ekonomickými návrhy SPD je podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung snižování daní z příjmu a naopak větší daňová zátěž vysokopříjmových skupin. Schulz to ale odmítá a vyjadřuje se spíše pro podporu investic.

"Peníze směřující do školství, internetového připojení a zdravotní péče jsou ve výsledku efektivnější než o jedno dvě eura víc na účtu," myslí si Schulz. "Ze snižování daně z příjmu navíc profitují hlavně bohatí," dodává.

S tím podle průzkumu rozhlasové stanice ARD souhlasí 58 procent Němců. Jen 22 procent by uvítalo návrh stávajícího konzervativního ministra financí Wolfganga Schäubleho, který by úspory z německého přebytkového rozpočtu nejraději použil na splácení státního dluhu.

O investicích hovoří Schulz často, zatímco škrty a úspory, které v Evropě dlouho prosazoval právě Schäuble, považuje za fatální chybu neoliberální politiky.

"Chci nacházet praktická řešení pro problémy a potřeby pracujících lidí," nechal se Schulz slyšet, a podpora těch, kteří "tvrdě pracují a dodržují pravidla", by se mohla stát důležitou součástí jeho volební strategie.

Schulz navrhuje zrušit daňové zvýhodnění úroků, dividend a příjmů z akcií, tedy financí, které mají lidé s vysokými příjmy. Zvýšit chce mzdy ve školství, zdravotnictví a sociální péči.

Německé volby, na rozdíl od těch, které se budou na jaře konat ve Francii nebo v Nizozemsku, nebudou sporem o Evropu. Protievropská Alternativa pro Německo oslabuje a Němci svou budoucnost jednoznačně spojují s Evropskou unií. Z tohoto pohledu působí Schulz se svou dvacetiletou zkušeností z evropské politiky jako přesvědčivý kandidát a dá se čekat, že to bude také akcentovat, myslí si Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Právě Schulzova "nadnárodnost" ho odlišuje od kancléřky, která prezentuje v prvé řadě vždy zájmy své strany, například při vyjednávání o řeckém dluhu s Mezinárodním měnovým fondem. Její stranický kolega Schäuble označil Schulzovo proevropanství za "populismus srovnatelný s Trumpovým", protože "chce udělat Evropu znovu velkou", píše týdeník Der Spiegel.

Schulz také, na rozdíl od dalších levicových německých stran, podporuje transatlantickou dohodu TTIP a ještě jako předseda Evropského parlamentu se zasazoval o uzavření dohody CETA o volném obchodu s Kanadou, všímá si list Süddeutsche Zeitung.

Otevřená proevropská politika by mohla Schulzovi pomoci oslovit především mladší voliče, které děsí úspěch protiintegračních a izolacionistických politiků v Evropě i ve Spojených státech.

Schulz se ale nevyhne ani potenciálně výbušným tématům bezpečnosti a integrace přistěhovalců, shodují se Handl a Lizcová. Sociálnědemokratický kandidát se již vyjádřil, že více peněz z rozpočtu by mělo směřovat také do bezpečnostních složek. "Bezpečnost je ale téma konzervativců," upozorňuje Handl, "a SPD by musela voliče přesvědčit, že v této oblasti má dostatečné kompetence," dodává.

Podle průzkumu by Schulz Merkelovou porazil

Velkou šanci stát se příštím německým kancléřem Schulzovi přisuzuje v pátek zveřejněný průzkum Politbarometer veřejnoprávní televizní stanice ZDF. Z toho vyplývá, že by Schulz v přímém souboji současnou předsedkyni vlády výrazně porazil. Značně ve stejné anketě posílila i pozice celé sociální demokracie.

Zatímco předsedkyni konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merkelovou by za kancléřku znovu chtělo 38 procent dotázaných, Schulze by si jich po volbách v čele německé vlády dokázalo představit 49 procent. Zatímco na konci ledna měl v podobném průzkumu bývalý předseda Evropského parlamentu náskok čtyř procentních bodů (44 ku 40 procentům), v nejnovější anketě už Merkelovou a Schulze dělí procentních bodů jedenáct.

Pokud by se o složení Spolkového sněmu hlasovalo už nyní, vládla by i v následujících letech podle agentury DPA zřejmě velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Na uvažovanou rudo-rudo-zelenou koalici (SPD, Levice, Zelení) by levicovým stranám počet získaných mandátů nestačil.