Petr Zadražil se dostal ze severočeského Turnova až do centrály firmy Google v kalifornském Silicon Valley, kde už pátým rokem pracuje jako softwarový inženýr. Ve Spojených státech je na zvláštní vízum, úředně zvané H-1B, na základě kterého Amerika každoročně přijímá vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí. Právě na tento program si chce teď prezident Donald Trump došlápnout, podle něj berou cizinci práci Američanům. V Kongresu už leží návrh na výrazné omezení těchto víz.

Zadražil se ale o svoje pracovní místo v Americe nebojí. "Nikomu práci neberu. V mé profesi softwarového inženýra je mnohem větší poptávka po zaměstnancích, jako jsem já, než jakou dokáže americká nabídka uspokojit," vysvětluje pro HN. "Myslím si, že to ví i Trump a že i on chce, aby Spojené státy prosperovaly. Takže nějaké cizince potřebuje," odhaduje Zadražil si­tuaci na zámořském pracovním trhu.

Uvědomuje si ale, že v politice nevítězí pokaždé fakta a věcné argumenty. Nervózní prý přesto není. "Co se mi může stát? V nejhorším případě mě z Ameriky vyhostí. Pak bych si sbalil věci a vrátil se do Česka nebo bych pracoval pro Google někde jinde ve světě," říká.

Třicetiletý absolvent pražského ČVUT zároveň dodává, že řada jeho kolegů na tom může být podstatně hůř. V oddělení má například kolegu ze Sýrie. "Když tam propukla občanská válka, byl zrovna ve věku, kdy by musel narukovat do armády. Jeho kamarádi a sourozenci začali dostávat povolávací rozkazy a šli do první linie. Spousta z nich během pár týdnů zahynula. Jemu se podařilo dostat ze Sýrie ven a nakonec se uchytil v Americe v Googlu. On by to měl samozřejmě mnohem horší než já. Domů se vrátit nemůže," uvádí příklad.

Cestování do Spojených států zakázal Trump koncem ledna. Vydal příkaz, který se vztahuje na lidi ze sedmi převážně muslimských zemí, včetně Sýrie. Platnost nařízení ale pozastavily soudy.

Zadražil spoléhá na to, že emoce nakonec vychladnou a politici si uvědomí, jak důležití jsou vzdělaní a kvalifikovaní cizinci pro americkou ekonomiku. Zvlášť pro technologické firmy, jako je Google. "V mém týmu není Američanů ani polovina, bez cizinců by to opravdu nešlo. Po softwarových inženýrech je tady obrovská poptávka," popisuje.

Dává také konkrétní příklad. "Pracuji na vývoji mobilní klávesnice pro systém Android. Vůbec byste nevěřil, jakou dá práci anglicky mluvícím spolupracovníkům vysvětlit, že někde za oceánem je spousta zemí, které mají skloňování, časování, předpony a podobné vynálezy a že současný jazykový model v Androidu s tím bude mít velké problémy," říká.

I proto Zadražil doufá, že Amerika víza pro kvalifikované pracovníky neomezí. Poukazuje také na to, jak důležitou roli hráli cizinci při rozvoji amerických technologických firem, které jsou nyní nejlepší na světě. "Jeden ze dvou zakladatelů Googlu Sergey Brin je původem Rus, spoluzakladatel Uberu Garrett Camp je Kanaďan, majitel Tesly Elon Musk pochází z Jižní Afriky. Takových příkladů je spousta," jmenuje namátkou. Vízum, na které Zadražil v Americe pracuje, teď Spojené státy vydávají 85 tisícům lidí ročně.