Francouzi a Němci si zvykají na poněkud jiné volby, než dosud znali. Vedle plakátů, televizních spotů, internetových bannerů a mítinků na náměstích kandidáti a politici odrážejí falešné zprávy, dezinformace a hackerské útoky. Jakási šedá volební kampaň, inspirujeme-li se termínem šedá ekonomika.

Francouzi volí prezidenta ve dvou kolech 23. dubna a 7. května, Němci 24. září nový parlament.

V obou zemích si stěžují na hackery a šiřitele takzvaných fake news především ti, jejichž prohru si přeje Rusko, odpůrci imigrace a kritici Evropské unie.

TV MANIPULACE: PŘÍPAD LISY F.

◼ Na začátku letošního ledna zmizela po cestě do školy ve východoberlínské čtvrti Marzan třináctiletá Lisa F.

Objevila se o den později a tvrdila, že ji unesla trojice mužů arabského vzezření, kteří ji celou noc znásilňovali.

Na policii ovšem postupně měnila výpověď, až vyšlo najevo, že se kvůli problémům ve škole schovávala u známých. 

◼ Tou dobou však již příběh koloval po sociálních sítích. Jedna z prvních zpráv, která se rychle šířila, pocházela z facebookové skupiny místních neonacistů.

I poté, co Lisa vypověděla, že si historii vymyslela, se na hlavním kanále ruské TV objevila velká reportáž berlínského zpravodaje, zprávu o znásilnění otiskla také německá mutace serveru Sputnik.

Bez ohledu na policejní dementi šířila ruská média příběh i v dalších týdnech.

◼ Ruskojazyční Němci svolali s podporou antiimigrantských skupin řadu demonstrací, kterých se zúčastnilo přes deset tisíc lidí.

Německá vláda proti chování ruských státních novinářů oficiálně protestovala.

◼ Právě to byl zlomový okamžik, kdy si řada německých odborníků uvědomila, co vše může dokázat cílená propaganda.

Francouzský centristický kandidát Emmanuel Macron ohlásil hackerské útoky na počítačovou síť svého hnutí En Marche! (Vpřed!). Přímo z něj obvinil Rusko. Televize Russia Today a agentura Sputnik − v obou případech média kontrolovaná ruskou vládou − se už na Macrona zaměřily.

Agentura Sputnik naznačovala, že politik je homosexuál.

Sociálními sítěmi a internetem kolují informace, že jeho sňatek s o sedmnáct let starší Brigitte Trogneuxovou má tento fakt zakrývat.

"Kontroverzní detaily z jeho osobního života budou brzy publikovány," oznámil Sputnik na webu, který vydává v mnoha jazycích.

"Velká média patřící ruskému státu denně šíří dezinformace, které jsou neustále opakovány, citovány a ohrožují demokratické volby," reagoval předseda strany Vpřed! Richard Ferrand.

Francouzská rozvědka DGSE informovala prezidenta Francoise Hollanda, že Kreml nabouráváním se do počítačů a propagandou na webech a sociálních sítích pomáhá k vítězství kandidátce krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové.

Kontroverzní politička je pro Rusko nejpřijatelnější variantou: odmítá ruské sankce, akceptuje anexi Krymu, chce vystoupit z Evropské unie. Macron je jejím opakem. Je pro co nejtěsnější spolupráci s Německem v EU a kritizuje Rusko.

Kandidát konzervativní pravice Francois Fillon je vůči Rusku také vstřícný a přál by si zrušení sankcí, veřejně ho pochválil i ruský velvyslanec v Paříži. Fillonovy naděje však snižuje obvinění, že fiktivně zaměstnával svoji manželku a děti jako poslanecké asistenty.

Sputnik rovněž zveřejnil článek se selfie fotografií syrského uprchlíka Anáse Mudamaního a německé kancléřky Angely Merkelové s titulkem: Udělala si Merkelová selfie s podezřelým z útoku v Bruselu? Mudamaního dal server do spojení s Islámským státem a zpráva se rozšířila na Facebooku. Syřan sociální síť zažaloval, spor řeší soud ve Würzburgu.

HACKEŘI: ÚTOK NA HILLARY

◼ Koncem června 2016 deník Washington Post zveřejnil zprávu, že do serverů americké demokratické strany se nabourali hackeři.

◼ Bezpečnostní společnost CrowdStrike následně prohlásila, že za útokem stojí dvě ruské hackerské skupiny Cozy Bears a Fancy Bears.

O těch se traduje, že jsou napojeny na ruské tajné služby. K útoku se posléze přihlásil hacker, který si říkal Guccifer 2.0, údajně z Rumunska. Rumunsky ale nemluvil.

◼ Velká část materiálů se dostala k WikiLeaks.

Ty podle vyjádření Juliana Assange jejich zveřejnění načasovaly tak, aby poškodily kampaň Hillary Clintonové.

Americké tajné služby koncem roku prohlásily, že mají důkazy o tom, že za útokem stojí Moskva.

◼ Z veřejně přístupných zpráv to ale není zcela zřejmé – útok nebyl moc sofistikovaný a použité nástroje jsou k dispozici na černém trhu.

Angela Merkelová je rozhodným zastáncem zachování protiruských sankcí, pokud Moskva nezmění politiku vůči Ukrajině. Naopak nejvíce proruskou stranou je zároveň protimigrantská a protimuslimská Alternativa pro Německo (AfD), která má reálnou šanci stát se třetí nejsilnější stranou v Bundestagu. Na křesťanské demokraty (CDU) Merkelové se dotahují sociální demokraté (SPD).

Jejich popularita roste od chvíle, kdy se do jejich čela postavil bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Desítky let staré mýty

Živnou půdu pro dezinformační kampaně proti politikům, jako je Merkelová, poskytuje sexuální násilí nebo obecně násilí imigrantů vůči ženám (viz Případ Lisy F.).

Jde o citlivé téma, protože několik takových případů se skutečně stalo.

Afghánský uprchlík loni v německém Freiburgu znásilnil a utopil studentku, se kterou se znal.

Ve Švédsku nezletilý somálský žadatel o azyl zavraždil u Göteborgu vychovatelku, která
pracovala jako dobrovolnice v centru pro běžence.

Politolog Kai-Olaf Lang z berlínské Nadace pro vědu a politiku (Stiftung für Wissenschaft und Politik) se však domnívá, že výmysly nebo polopravdy zveřejněné s cílem ovlivnit volby se minou účinkem a o výsledku voleb nerozhodnou.

HYBRIDNÍ VÁLKA: MOSKVA A UKRAJINA

◼ Pokud si někdo nedovedl představit, co měl v lednu 2013 na mysli náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov pod pojmem hybridní válka, mohl to o necelý rok později sledovat v přímém přenosu na Ukrajině.

Moskva zde rozehrála konflikt, v němž hrají hlavní roli nevojenské nástroje – psychologické operace a propaganda – a hranice mezi mírem a válkou se stírá.

◼ Kreml, znepokojený perspektivou postupného sbližování Ukrajiny s Evropskou unií, v srpnu 2013 zavedl týdenní ekonomickou blokádu Ukrajiny.

Aby tak dal najevo, co se stane, pokud Kyjev podepíše asociační dohodu s EU.

◼ Když tehdejší prezident Viktor Janukovyč od dohody couvl, vyvolalo to protesty známé později jako euromajdan.

Ruská média, především televizní, se překonávala v líčení demonstrujících coby fašistů a agentů CIA.

Ohlas to mělo hlavně na východě země, ale i v Kyjevě někteří lidé věřili, že je Rusové ochrání před desetitisíci členů Pravého sektoru, jakkoli jich tato organizace měla tou dobou sotva tři stovky.

◼ Souběžně byl spuštěn projekt Novorusko, koordinovaný z Moskvy, který měl oddělit východ země.

Rusko na Donbas posílalo zbraně, a když hrozila porážka separatistů, i regulérní vojenské jednotky.

"Ve srovnání s jinými státy předpokládám, že vliv takových zpráv a dezinformací zůstane v Německu omezený.

V určité části společnosti, která se vymezuje proti imigraci a je nespokojená, to ale rezonuje.

Imigrace je jednoznačně velkým tématem této volební kampaně. Může se kolem něj objevit řada věcí, které jsou zveličené nebo zkreslené. Potenciál existuje, i když v Německu je značné povědomí o tom, jaké pozadí takové zprávy mají. Zažili jsme například hackerské útoky na Bundestag v roce 2015.

Německá veřejnost ví, že takové věci se mohou dít, a je na to připravena," uvedl Lang pro HN.

Před kyberútoky a cílenými dezinformacemi Němce přesto varuje šéf jejich kontrarozvědky (Spolkového úřadu na ochranu ústavy − BfV) Hans-Georg Maassen.

"Stupňuje se agresivní kyberšpionáž v politické sféře. Vládní představitelé, poslanci a zaměstnanci politických stran jsou všichni jejím terčem. Máme poznatky o tom, že snaha ovlivnit průběh našich voleb sílí," uvedl Maassen.

Jak se prostřednictvím Facebooku mohou šířit lži poškozující politika, ukazuje případ poslankyně německého Bundestagu za Zelené Renate Künastové.

Na sociální síti se objevila její údajná obhajoba Afghánce, který zavraždil dívku ve Freiburgu:

"Traumatizovaný mladý uprchlík někoho zavraždil, ale i přesto mu musíme pomoci," měla říci.

Künastová ale takovou větu nepronesla. Zelení zastávají ze všech německých stran nejvstřícnější postoj k přijímání uprchlíků a fáma je měla poškodit.

Vymyšlená byla i zpráva, že několik stovek mladých migrantů v Dortmundu útočilo na policisty, provolávalo slávu Islámskému státu a zapálilo kostel.

Původ některých internetových mýtů sahá dokonce desítky let do minulosti.

Kritici islámu a muslimů v diskusích i článcích často citují větu alžírského prezidenta Houariho Boumedienneho, kterou měl pronést v roce 1974: "Porazíme Evropu dělohami našich žen." Nikde neexistuje věrohodný záznam o tom, že by alžírský politik − a paradoxně zarytý odpůrce islamistů − něco takového řekl. Jako argument o škodlivosti imigrace z Blízkého východu a Afriky ale údajný výrok funguje dodnes dobře.

Navzdory tomu, že Houari Boumedienne zemřel už před devětadvaceti lety.

Antimuslimské a protiimigrantské strany mají neskrývanou podporu Moskvy a naopak. Le Penová chválí Putina ještě více než americký prezident Donald Trump, šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petryová minulý týden jednala v Moskvě s několika politiky včetně předsedy nacionalistické Liberálně-demokratické strany Vladimira Žirinovského. Shodli se na ideové blízkosti obou stran.

"Rusko financuje Le Penové kampaň, ruská propaganda v Německu prosazuje antiimigrantské nálady. Myslím si, že v těchto dvou zemích budeme svědky selektivního zveřejňování e-mailů, které budou potenciálně poškozovat některé politiky nebo strany. Dostat do vlády AfD bude samozřejmě velmi těžké: mohou získat nějakých dvanáct až patnáct procent, spíše méně než více. Žádná strana by s nimi navíc nešla do koalice. Možností je nicméně koalice sociálních demokratů, Zelených a strany Die Linke. I to by byl dobrý výsledek pro Moskvu," uvedl pro HN novinář britského týdeníku Economist a autor knihy Nová studená válka Lucas Edward.

Taktika totálního informačního chaosu

Namístě je otázka, zda podpora oblíbených kandidátů všemi dostupnými prostředky nebude pro ruského prezidenta Vladimira Putina nakonec kontraproduktivní. Zda to, že se o ní už teď v Německu i Francii tolik hovoří a píše, neublíží jeho favoritkám Marine Le Penové nebo Frauke Petryové.

PRŮZKUM PRO 1. KOLO a PRŮZKUM PRO PARLAMENTNÍ VOLBY

"Rusové takto neuvažují. Zastávají taktiku totálního informačního chaosu. Jejím typickým příkladem bylo sestřelení malajsijského boeingu nad Ukrajinou v roce 2014, kde vymysleli nejméně devět verzí této události. To jim vyhovuje a budou v tom pokračovat dál. Muselo by se stát něco velmi podstatného, aby s těmito metodami přestali pracovat. Je to promyšlená strategie, podstatná část jejich hybridní války," řekl HN rusista Libor Dvořák.

Těm, kteří chtějí před dezinformacemi a hackery volby ochránit nebo jimi naopak hlasování ovlivnit, zbývá ode dneška v Německu přesně 204 dní, ve Francii do druhého kola prezidentského klání 68 dní.

Boxy připravil Ondřej Soukup.