Jako dítě sem Václav Vinař chodil lyžovat. Žádná velká jízda to být nemohla, ale v padesátých letech to stačilo. 

Pole se tu dnes táhnou až k zarostlému temeni nízkého kopce. I v 66 letech sem Vinař vyleze po bahnité mezi za pár minut. Cílem výstupu je pohled k jihozápadu, kde statný farmář pěstuje řepku a kde hnědé lány za pár let přetne dálnice D35 z Hradce Králové na Olomouc. 

Dlouho slibovaná severní paralela k přetížené D1 se má začít budovat už letos na podzim. Výkupy pozemků a úřední procedury jsou na prvních 27 kilometrech skoro u konce. Zbývá ale pár zádrhelů, se kterými si stát dosud neumí poradit, podobně jako před lety při jednání s farmářkou Ludmilou Havránkovou na nedaleké D11. Na jejích polích se po letech průtahů pořád ještě staví a podobné zpoždění je i na dalších dálničních tazích. Příběh Václava Vinaře ukazuje, že leccos by šlo urychlit lepším a slušnějším jednáním, Česko jde ale na svůj velký dopravní rest jinak – novými zákony, které mají dát mnohdy chaotickému a faulujícímu státnímu aparátu do rukou ještě větší sílu. 

O jejich podobu se hraje právě teď. Jestli výstavbu dálnic skutečně zrychlí, to je zatím otázka. Poslanci a vládní úředníci líčí nové návrhy jako prevenci obstrukcí. Ochránci přírody a majitelé dotčených pozemků však zlepšováky z parlamentu sledují s velkou nervozitou.

Jde o princip

"Když to nepůjde normálním slušným způsobem, jsem připraven jít až do Štrasburku," říká Vinař, jehož pole pod kopcem je jedním z dvanácti posledních pozemků, kde výkupy pro nejpokročilejší část D35 váznou.

Aktuální harmonogram řadí tuto stavbu k devíti celostátním prioritám, na které si Češi složitě vyjednávali speciální režim pro čerpání evropských fondů. Peníze jsou připraveny, stejně jako přípojka od Prahy. D35 v první fázi naváže na grandiózní mimoúrovňovou křižovatku u Opatovic, která je hotová, ale dá se odtud zatím jen odbočit do Pardubic nebo do Hradce. Hlavní přímý tah po mostě směrem na Olomouc je slepý a slouží jen jako vyhlídka na elektrárnu nebo jako korzo pro bruslaře na in-linech.

V prvním navazujícím úseku se nejspíš skutečně začne kopat už letos, přinejmenším kvůli archeologickému průzkumu, který u této stavby má být hodně podrobný. Ovšem na pole Václava Vinaře, které leží zhruba 20 kilometrů dál na trase, se stavbaři v dnešním režimu jen tak nedostanou. Přitom se o to pokoušejí už třetím rokem, jak plyne ze štosu dokumentů, které Vinař rozkládá na stůl doma v obýváku jako seriálové díly svého thrilleru o střetu jednotlivce s úřední mocí.

První návrh k odkupu Vinař dostal v roce 2014, kdy mu Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) nabídlo za pole 93 tisíc, tedy osminásobek odhadní ceny. S nadějným upozorněním, že podle zákona lze vyjednávat až do šestnáctinásobku. Při vědomí, že půda mohla sloužit potomkům jako zdroj obživy další desítky let, vzal Vinař výzvu vážně a o šestnáctinásobek požádal. Ministr dopravy Dan Ťok a šéf ŘSD Jan Kroupa ho během následujícího roku na dálku utvrzovali v tom, že jedná správně; farmář má zapsána data i časy jejich televizních vystoupení z roku 2015, kdy oba vysocí úředníci vybízeli majitele pozemků k tomu, aby rychle prodali a využili poslední šanci na šestnáctinásobek. Od května 2016 totiž začal platit nový zákon, který licitování zakázal a stanovil osminásobek znaleckého posudku jako cenu pro všechny, od koho stát pozemky pro infrastrukturu vykupuje.

Vinařovy dokumenty potvrzují, že ministerstvo dopravy i generální ředitelství ŘSD předtím dávaly výkupčím v regionech možnost, aby kývli i na šestnáctinásobky. K žádnému jednání ale nedošlo. Oblastní ředitel ŘSD v Pardubicích Bohumil Vebr trval na osminásobku – a i když dnes vidí, že si možná zbytečně zkomplikoval život, tak svůj postup dál hájí tím, že držel stejný koeficient pro všechny, aby se nikdo necítil znevýhodněn. Když Vinař osminásobek dál odmítal, ŘSD navrhlo pole vyvlastnit. Stavební úřad, který žádost posuzuje, vyvlastnění zamítl kvůli formálním chybám ŘSD. Místo odvolání si ŘSD počkalo a žádost o vyvlastnění podalo znovu, ale už podle dnešního zákona, kdy se při výkupech nad osminásobek jít nesmí. Nové vyvlastňování začalo loni v listopadu a zatím je na začátku.

"Teď už je jasné, že mě vyvlastní. Ale chci se bránit. Ať to rozhodne někdo, komu můžu věřit. Už mi nejde o peníze, ale o princip. Měli se mnou jednat, a ne jen mluvit v televizi," prohlašuje Vinař. Dodává, že jeho rodina už kvůli polím prožila perzekuce za komunismu, a i když nynější střet s mocí je proti tomu banalita, nelze se prý vzdát jen tak.
Jdeme až na hranu

Příběh Václava Vinaře je dobré znát k pochopení toho, proč a jak se mají schvalovací procedury u velkých dopravních staveb měnit. Minulý týden pustili poslanci do závěrečného projednávání novelu stavebního zákona, kterou ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová představila jako "jednu z hlavních priorit vlády". Projde-li i se všemi úpravami, které se ve sněmovně navršily, nastanou velké změny.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se