Na summitech v Bruselu se rozhoduje o těch nejdůležitějších otázkách fungování Evropské unie. Scházejí se tu premiéři či prezidenti států osmadvacítky. Předsedá jim bývalý polský premiér Donald Tusk. Polsko teď přesto chce zabránit tomu, aby Tusk v klíčové evropské funkci pokračoval.

Premiéři či prezidenti zemí Evropské unie by ve čtvrtek měli Tuska podle očekávání opět zvolit předsedou Evropské rady, tedy svých bruselských summitů. I když za situace, která zatím v Evropě nikdy nenastala: proti Tuskovi budou jeho vlastní Poláci. Česko jeho kandidaturu spolu s ostatními zeměmi EU jednoznačně podporuje.

Směšní odpůrci Donalda Tuska

Je dobře, že Česko podporuje znovuzvolení Donalda Tuska do jedné z klíčových evropských funkcí. Tusk byl kandidátem celé visegrádské čtyřky a bylo by bláznovstvím o takového spojence přijít, píše ve svém komentáři Ondřej Houska.

Celý text čtěte ZDE.

Donald Tusk.

Tusk by tak měl ve funkci pokračovat dalšího dva a půl roku. V Polsku jsou ale u moci Tuskovi úhlavní nepřátelé, konzervativně nacionalistická strana Právo a spravedlnost.

"Tusk je ikonou zla a hlouposti," řekl nedávno v polském rozhlase ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

Předseda Práva a spravedlnosti a faktický lídr Polska Jaroslaw Kaczyński zase Tuska označil za "německého kandidáta".

Kaczyński Tuska obviňuje ze smrti svého bratra a tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského

Ten zahynul v roce 2010 při leteckém neštěstí.

Několik vyšetřování takové obvinění vyvrátilo.

Polská vláda místo Tuska navrhla protikandidáta, kterým je europoslanec Jacek Saryusz-Wolski. Ale nemá pro něj podporu a nedostal ani pozvání na summit. "Nikdy jsem o něm neslyšel," řekl například nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders. Šéfem schůzek premiérů a prezidentů se podle diplomatů těžko může stát člověk, který nikdy nebyl ani ministrem.

Polská premiérka Beata Szydlová se na poslední chvíli snažila přesvědčit ostatní evropské lídry, aby Tuska nevolili. Napsala jim, že šéf summitů nesmí zasahovat do vnitřních věcí členských zemí a Tusk podle ní "tento princip brutálně porušuje." Podle Szydlové Tusk podporuje polskou opozici.

Tusk nepotřebuje hlas Polska, ke zvolení mu stačí podpora kvalifikované většiny zemí EU. V Bruselu je ale nepsaným pravidlem, že do funkcí jsou vybíráni kandidáti, kteří mají podporu svých zemí.

Ostatní státy EU jsou ale přesto ochotny postavit se proti Varšavě. Tusk kandiduje už na druhé funkční období, a není tedy novým kandidátem. S tím, jak si ve funkci vedl, panuje spokojenost.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost má navíc mezi ostatními státy unie jen minimum spojenců. Bruselské instituce i řada členských zemí ji obviňují, že svým tažením proti Ústavnímu soudu v zemi ohrožuje základy právního státu.

Česko odmítlo vyjít vstříc žádostem Poláků, svých spojenců ve visegrádské čtyřce, a Tuskovo znovuzvolení jednoznačně podporuje. "Tusk nám v minulých letech velmi pomáhal," připomněl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) například jeho roli v migrační krizi.

Tusk navzdory odporu německé kancléřky Angely Merkelové prosadil, aby se společnou evropskou politikou stalo uzavření takzvané balkánské trasy.

Tou přišel z Turecka přes Řecko do Evropy v letech 2015 až 2016 zhruba milion žadatelů o azyl.

Česko je podle diplomatických zdrojů HN na polskou vládu vyloženě naštvané za to, že z vnitropolitických důvodů útočí na Tuska, a hazarduje tak s vlivem visegrádské čtyřky v nejvyšších patrech EU. Státy V4 pokládají Tuska za společného kandidáta a Poláci podle nich nemají právo na to ho jednostranně "potopit." To naznačil i Sobotka: "My jsme protlačili Tuska před několika lety proto, aby ve vedení jedné z klíčových evropských institucí byl člověk z našeho regionu."

Pokud by Tusk neuspěl, jeho nástupcem by se podle diplomatů stal někdo, kdo by byl ke státům střední a východní Evropy mnohem méně vstřícný než polský expremiér Donald Tusk.