Zatímco fanoušci kosmonautiky s napětím sledovali pokusy Muskovy společnosti SpaceX s měkkým přistáním opakovaně použitelného prvního stupně rakety Falcon, Jeff Bezos dělal téměř to samé − ale v ústraní svého soukromého kosmodromu u texaského města Van Horn. A měl úspěch, který téměř unikl pozornosti širšího publika. Jeho raketa New Shepard s kosmickou kabinou dvakrát (v dubnu 2015 a v červnu 2016) dosáhla výšky okolo 100 kilometrů a kabina i raketa měkce přistály.

Zatím posledním Bezosovým kosmickým úspěchem je kontrakt na první komerční let − vynesení telekomunikačního satelitu na geostacionární dráhu pro společnost Eutelsat. Geostacionární dráha je mnohem výš než dráha, po níž se pohybuje například Mezinárodní kosmická stanice (36 tisíc kilometrů oproti 400 kilometrům), proto představuje pro každého provozovatele raketových nosičů velkou výzvu. Bezos chce k jejímu dosažení používat novou raketu New Glenn, jejíž první stupeň bude tvořit úspěšný New Shepard. Má s ní ale i další, ještě ambicióznější záměry.

Lidé poletí už letos

Podnikatel, inženýr a potomek kubánského imigranta Jeff Bezos (narozen 1946) si už v 18 letech zapsal, že jednou chce "vybudovat kosmické hotely, zábavní parky a kolonie pro dva až tři miliony lidí". Díky Amazonu se později stal jedním z nejbohatších mužů planety, a mohl si proto začít starý sen plnit.

Roku 2000 založil společnost Blue Origin, vepsal jí do štítu latinské heslo Gradatim Ferociter (Krok za krokem) a podle něj se pak systematicky řídil. První léta projekt běžel v přísném utajení, teprve roku 2005 Bezos prozradil, že cílem jsou suborbitální lety do výšky 100 kilometrů pro platící pasažéry.

Do vesmíru krok za krokem

Program nese jméno New Shepard. Základem je opakovaně použitelný nosič, který dopraví na hranici vesmíru kabinu pro tři pasažéry. Ti na vrcholu desetiminutového letu zažijí čtyři minuty ve stavu mikrogravitace, kabina pak přistane na padáku.

Oddělený nosič také přistane měkce, ale pomocí raketových motorů. Při testovacích letech vše proběhlo bez závad, přestože létala stále táž raketa.

Už letos by měli při dalších testech odstartovat lidé. Komerční cesty na hranice vesmíru chce Bezos zahájit příští rok. Věří, že stroj bude moci létat jednou týdně.

Soukromé závody o vesmír

Mnohé nasvědčuje tomu, že i když kosmickou turistiku chtěla jako první provozovat společnost Virgin Galactic Richarda Bransona, Bezos získal náskok. Na rozdíl od konkurence (včetně Elona Muska) se snaží, aby jeho kosmické aktivity probíhaly stranou pozornosti, proto jsou úspěchy Blue Origin pro mnohé překvapením. Srovnání s Muskovými raketami Falcon ale je trochu srovnáváním jablek s hruškami, protože Falcon dopravuje náklady na oběžnou dráhu, nepochybně tedy je momentálně mnohem dál.

Je tu ale ještě jeden rozdíl, který naopak mluví v Bezosův prospěch: "Blue Origin od prvního dne navrhovala opakovaně použitelný nosič," vysvětlil pro server The Verge Charles Miller z organizace NextGen Space LLC. "Naproti tomu SpaceX nejdřív vyvinula raketu a pak ji teprve začala přestavovat pro opakované použití. To znamená odlišnost v koncepci, která časem může Blue Origin zvýhodnit."

Ostatně, na oběžnou dráhu chce dosáhnout i Blue Origin. V září loňského roku oznámil vývoj rakety New Glenn s opakovaně použitelným prvním stupněm. Podle cíle mise bude dvou- nebo třístupňová a schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu (LEO) až 45 tun užitečného nákladu. Vynesení satelitu Eutelsat v roce 2022 má být její komerční premiérou. Kromě toho Blue Origin pracuje i na pilotované lodi Space Vehicle.

Blue Origin také spolupracuje s NASA, i když v mnohem menší míře než Muskova SpaceX. Objem kontraktů se pohybuje v desítkách milionů dolarů, zatímco u SpaceX jde o miliardy.