Před masivními tmavě zelenými dveřmi na obchodní třídě Faubourg Saint-Honoré postává několik bodyguardů. Všichni jsou oblečeni v černém a pečlivě si prohlíží ledabylé kolemjdoucí, kteří v zamračeném pařížském počasí spěchají do práce. Čekají v ulici jen pár minut pěšky od slavného Vítězného oblouku, až dorazí šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty a jedna z největších favoritek na úřad nové hlavy státu Marine Le Penová.

Právě tady jsou prostory speciálně pronajaté pro její prezidentskou kampaň. Budova s béžovou fasádou působí překvapivě nenápadně. Nikde není žádný předvolební plakát ani žádný nápis či cokoliv jiného, co by naznačovalo, že tu svůj prezidentský program připravuje jedna z nejvýraznějších francouzských političek, která má reálnou šanci dostat se do Elysejského paláce. V přízemí je pojišťovna, vlevo od vchodu pak obchod s regionálními specialitami, který se snaží nalákat Pařížany na svá vína a sýry.

Bodyguardi s neprůstřelnými vestami vyhlížejí, až dorazí stříbrný minivan. V něm přijíždí Le Penová, opět doprovázená několika dalšími tělesnými ochránci.

Zástupce evropských médií, kteří čekají na setkání s Le Penovou, pak čeká hned několik prohlídek − jejich jména si nejprve odškrtne jedna z mladých sekretářek na připraveném seznamu, poté musí ukázat platnou presskartu a nakonec i obsah kabelek nebo batohů.

Stejně jako zvenku, i uvnitř jsou prostory spíše strohé a nenápadné. Na zdech je jen pár předvolebních plakátů laděných do modra.

I na samotné setkání s Le Penovou dohlíží několik tělesných ochránců. Le Penová na sobě alespoň navenek nedává znát nervozitu a bez prodlev představuje své plány.

Bez frexitu to nepůjde

"Do šesti měsíců po svém zvolení do prezidentského úřadu hodlám svolat referendum. Francouzům v něm položíme tuto otázku: Chcete odejít z Evropské unie?" plánuje Le Penová, která z kritiky Evropské unie udělala jedno ze svých stěžejních předvolebních témat. K urnám půjdou Francouzi nadvakrát, poprvé 23. dubna a pak o dva týdny později.

Během řeči působí šéfka Národní fronty rázně a energicky. Pro někoho, kdo je zvyklý na mdlé české politiky bez zápalu, až charismaticky. A přitom je nesmírně uvolněná. Je vidět, že svým projevem dokáže snadno strhnout davy. Není divu, že na rozdíl od svých konkurentů má největší podíl příznivců, kteří jí za všech okolností dají svůj hlas. Podle dlouhodobých průzkumů je jich zhruba 80 procent, zatímco u exministra hospodářství a centristy Emmanuela Macrona, jenž by měl společně s ní postoupit do druhého kola hlasování, je to zhruba 45 procent.

"Ještě před referendem začnou rozhovory s EU. A myslím si, že na mou stranu se přidají některé další státy, které budou chtít využít toho, že velká země, jako je Francie, podobné rozhovory začala, a přidají se k ní," dodává bez jakýchkoliv dalších podrobností. Není jasné, o jaké země by se mělo jednat a kde chce případně hledat své spojence pro překreslení současné unie v "Evropu národů", jak Le Penová označuje svůj projekt.

Zachovat chce některé projekty, které jsou s unií provázány. Příkladem je třeba program Erasmus, který umožňuje studentům vyjet na jeden či dva semestry na zahraniční univerzitu v jiné zemi.

Madame Frexit věří v úspěch

Jednou z tváří této "nové" Evropy je Marine Le Penová, vůdkyně francouzské Národní fronty a favoritka prvního kola dubnových prezidentských voleb. Srší sebevědomím, je uvolněná, občas zavtipkuje.

Jak vypadá nová Evropa? Čtěte zde.

A co bude Le Penová požadovat? Hovoří například o teritoriální suverenitě, kdy by si Francie mohla podle jejích slov sama rozhodovat, "kdo vstoupí na její území nebo na něm zůstane". Volá tak po zrušení schengenského volného prostoru.

Její slova často jen kloužou po povrchu. Občas používá vzletné fráze, aniž by ale zacházela do hlubších detailů. Konkrétní plány si tak spíše nechává pro sebe a často není jasné, jak si některé z jejích výroků vyložit.

Zmiňuje "měnovou suverenitu". Tvrdí, že Francie by se měla vrátit k franku, zatímco v mezinárodních transakcích by Paříž i další země nadále používaly "společnou měnu". Zda by jí mělo zůstat euro, nebo vzniknout obdoba někdejší virtuální zúčtovací měny ECU (Evropská měnová jednotka), ale není jasné.

Le Penová pak slibuje, že pokud Brusel kývne na tyto její požadavky, Francouzům doporučí, aby hlasovali pro setrvání v unii. A pokud ne, tak je naopak vyzve, aby si po vzoru Britů zvolili "frexit". "Obrátím se k francouzskému lidu, aby hlasoval pro odchod z unie," říká Le Penová.

"Pokud bych ale Francouze požádala, aby odešli z EU, a oni to v referendu odmítli, nic z mého programu bych nemohla naplnit. V takovém případě bych neměla co dělat v prezidentské funkci," uvedla Le Penová, která už dříve sama sebe označila za "madame Frexit".

Vzdá se slibu?

Le Penová se možná některým detailům vyhýbá záměrně. Dominique Reynié, ředitel pařížského think-tanku Fondapol, se domnívá, že Le Penová by mohla od svého slibu − návratu k franku − nakonec ustoupit. A to až v druhém kole, kdy se budou Francouzi podle aktuálních prognóz rozhodovat mezi centristou Macronem a právě Le Penovou.

S odchodem z eurozóny totiž dvě třetiny Francouzů nesouhlasí. Obávají se, že nová měna by rychle po svém zavedení oslabila a přišli by o své úspory. Mají také strach z chaosu, který by pak mohl nastat. Tento slib tak Le Penovou ochuzuje o značnou část potenciálních voličů, kteří by ji v klíčovém a rozhodujícím druhém kole mohli podpořit.

"Pokud se v druhém kole bude rozhodovat právě mezi Macronem a Le Penovou, myslím si, že vystoupí v televizi a řekne něco v tomto duchu: Lidé pravice, byli jste poníženi, ukradli vám vaše vítězství, ale já budu hájit vaše zájmy. Dokážu vám, jak moc usiluji o to, abychom se dohodli na společné vládě. Vzdávám se slibu, že Francii vyvedu z eurozóny. V otázce islámu a přistěhovalectví ale moje pozice zůstává nezměněna," rozvinul svoji hypotézu Dominique Reynié.

Příjmení si nezmění, ale…

Národní fronta je podle analytiků stranou, která dokáže uspět v prvním kole voleb. V druhém, ať už se jedná o regionální či parlamentní hlasování, se ale další voliči proti ní spojí. A partaj kvůli tomu prohrává. "Neovládá ani jeden departement, ani jeden region, má také jen dva poslance," zdůrazňuje Reynie.

"Jejím problémem je jméno Le Pen," vysvětluje pak Emmanuel Rivière, ředitel společnosti pro průzkum veřejného mínění Kantar.

Podle něj si stále mnoho Francouzů spojuje Marine právě s jejím otcem a zakladatelem partaje Jeanem-Marie Le Penem, jehož rasistické a antisemitské výroky Národní frontu dlouhodobě poškozují. Marine, která stranu od svého otce přezvala v roce 2011, ji "očistila" a navenek zbavila nálepky xenofobní strany.

I proto šéfka Národní fronty ve své kampani používá své příjmení co nejméně. A to je vidět i na plakátech, které visí na zdi v jejím oficiálním sídle prezidentské kampaně − vždy je na nich jen křestní jméno, příjmení nikdy. Také webové stránky oficiální kampaně se mu vyhýbají: marine2017.fr. Le Penová tak symbolicky ukazuje, že se distancovala od svého otce.

"Le Penová si své jméno změnit nemůže, ale strana ano," dodává pak francouzský odborník Rivière. Ten se domnívá, že Národní fronta, aby se jasně a důrazně oddělila od své rasistické a antisemitské minulosti, se možná už brzy přejmenuje. A to zřejmě na Vlasteneckou frontu.

Své plány ohledně přejmenování strany si ale zatím Le Penová nechává pro sebe. Do prezidentských voleb ve Francii zbývá už jen pár týdnů. Le Penová po setkání s evropskými novináři míří pryč z Paříže, aby pokračovala ve své volební kampani.

Opět ji doprovází všudypřítomní tělesní strážci. Proč je pod takovým dohledem? "Islámský stát mi udělal tu 'čest', že mě dal na seznam svých cílů," dodává Le Penová při odchodu.