Průmyslovým podnikům v Česku se na začátku roku dařilo. Jejich výroba v lednu meziročně vzrostla o 9,6 procenta a podařilo se jim navýšit také objem nových zakázek. Podle ekonomů ale přesto rychle ubývá prostoru, kam může průmysl dát růst. Na plnění zakázek totiž potřebují firmy přijmout další zaměstnance, pracovních sil je však na trhu nedostatek.

rousek400webSituace na trhu práce vede také k rychlému růstu mezd. Lidé se nebojí o práci a utrácejí stále víc peněz i za věci, které nutně nepotřebují. Tržby maloobchodníků díky tomu v lednu rostly o 5,6 procenta.

Co bude s českou ekonomikou dál? Zbrzdí ji chybějící zaměstnanci? A jak firmy ovlivní konec intervencí ČNB? Analytik Hospodářských novin odpovídal na dotazy čtenářů:

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Jinřich
Dobrý den, je Česko opravdu jen velkou montovnou pro automotive, jak se často říká, nebo to není tak zlé a ekonomika stojí i na něčem jiném?
Z pohledu souhrnných statistických čísel to nemusí být úplně pravda. Loni hodnota hrubého domácího produktu dosáhla 4,71 bilionů korun. Zpracovatelský průmysl, jehož součástí jsou i vámi zmiňované montovny v autoprůmyslu, z této sumy představoval zhruba 25 % (v korunách šlo o 1,15 bilionu). Jednotlivé podíly ostatních sektorů ekonomiky jsou nižší. Nicméně ve svém součtu představují 3/4 ekonomiky. Z pohledu závislosti na automobilkách a jejich dodavatelů může znepokojovat spíše to, jak v posledních letech rostou a jak roste jejich podíl na exportu. Co jde nahoru, musí jít dolů. Zpomalení produkce v automotive sektoru může tedy negativně a zjevně výrazně ovlivnit výkon celé ekonomiky.
Leoš Rousek
František Starý
Platy ani ekonomika nemohou růst donekonečna, jak daleko jsme podle vás nyní od "bodu zlomu" a jak by jeho dosažení mohlo ovlivnit ukončení intervencí ČNB?
Ekonomický vývoj probíhá v cyklech. Z toho plyne, že po každém "bodu zlomu" přijde vývoj ve směru, který jde v opačném směru než ten předchozí. Správné načasování ukončení intervencí bude klíčové z pohledu dopadu na růst HDP a mezd. Platí-li první věta o cyklickém vývoji ekonomiky, tak je nyní otázkou v jaké fázi se ekonomika nachází. Po ukončení režimu uměle oslabované koruny, bude důležitý vývoj inflace. Růst její míry nad 2 % ročně povede banku k tomu, aby zvážila návrat k běžné politice. Téměř 5 letech jsou její úroky na nule a po exitu z intervencí je bude moci začít zvyšovat. S tím ale souvisí, jak rychle si kurz koruny najde svou rovnovážnou tržní hodnotu.
Leoš Rousek
Pavel Krkoška
Firmám a podnikům se nedostává pracovních sil. Z lidí na úřadech práce zřejmě není moc na výběr. Měl by podle Vás stát přijmout opatření, která by dále usnadnila a zrychlila najímání zaměstnanců např. z Ukrajiny a dalších (východních) zemí? Nebo se spíš stavíte na stranu pana Středuly a odborů, kteří vidí příliv pracovníků ze zahraničí neradi?
Pro českou ekonomiku by bylo nejlepší najít nějaký zdravý mix. Usnadnit najímání pracovníků právě z Ukrajiny může být vzhledem k tamní situací velmi prospěšné. Myslím si, že by bylo možné z Ukrajiny přilákat i vzdělané lidi. Pokud jde o odbory, tak v jisté míře souhlasím s jejich požadavky na růst platů. Důvod je jednoduchý. Budou-li mít lidé více peněz, tak jich také více utratí. Lednová čísla z maloobchodu toto potvrzují.
Leoš Rousek
Karel Málek
Dobrý den, jak se rostoucí ekonomika projeví na inflaci? Myslíte, že má šanci se udržet v pásmu, kde ji chce ČNB, nebo pásmem jen "proletí" vzhůru?
V aktuální prognóze ČNB uvádí, že inflace v 1. kvartále příštího roku bude na 2,5 % (v ročním vyjádření) a v 2. kvartále klesne na 2,3 %. Letos v únoru inflace činila 2,5 %, což bylo nad očekáváním ČNB ve výši 2,1 %. Nicméně tento údaj vytváří poměrně vysokou základnu vůči, které se bude vypočítávat roční inflace v únoru 2018. Jestli si ale ČNB spočítá, že růst cen může prolomit horní limit 1-3% cíleného inflačního pásma, tak klidně i záhy po exitu z intervencí může začít zvyšovat úrokové sazby.
Leoš Rousek
Martin Koláček
Dobrý den, prosím, co říkáte na rozdíly mezi produktivitou, výši mezd, strukturou HDP a názorem, že k pružnějšímu růstu mezd a životní úrovně se musíme odpoutat od průmyslu a přesunout se do postindustriální doby. Děkuji
Za sebe jsem opatrný ohledně rušení průmyslu a přechodu k postindustriální ekonomice. Česká ekonomika se nutně musí inspirovat vývojem průmyslu v Německu, kde roste podíl digitalizace ve výrobě, ale průmyslové podniky se tomuto trendu přizpůsobují. Vyrábět a zpracovávat bude stále potřeba. Jen zjevně poroste podíl práce robotů. Jejich řízení, programování a celkové nastavení ale vytvoří příležitosti pro růst mezd. Zatím pro některé firmy (včetně českých) je zavádění robotů stále dražší než udržet podíl manuální práce.
Leoš Rousek
Martin
Dobrý den, 5 největších problémů českého průmyslu podle Vás?
Výrazné problémy v českém průmyslu nevidím, proto těžko dokážu 5 vyjmenovat. Česká ekonomika stále produkuje takřka všechno a v mnohem vyšší kvalitě než před listopadem 1989 (tehdy se také říkalo, že Československo a východní Německo jsou hlavní výrobci všeho pro celé RVHP). Pro býv. NDR už to nyní tolik neplatí. Českému průmyslu ale jistě neuškodí, bude-li si více věřit a firmy za své zboží se znčkou 'Made in Czech Republic' si troufnou říct vyšší cenu, která bude stejná nebo blíže té 'Made in Germany'. Každopádně věřím, že to majitelé firem zkouší.
Leoš Rousek
Martin Novák
Jak velký, patrně negativní, vliv má na kondici českého průmyslu stále špatná infrastruktura? Lze nějakým způsobem dopočítat/odhadnout, jak velký vliv tento faktor má?
Prostor pro investice do české infrastruktury s cílem postavit lepší silnice či železnice pro rychlovlaky, existuje. Výpočty finančního dopadu nekvalitní infrastruktury na ekonomiku mohou zahrnovat odhady celkových zpoždění, které řidiči prožívají kvůli zdlouhavé rekonstrukci dálnice D1.
Leoš Rousek
Martin Koláček
Ještě jednou dobrý den, denně, nebo spíše týdně čtu, že v české republice není pracovní síla, firmy tímto trpí a ohrožuje to jejich produkci. Na úřadu práce máme cca 380 000 nezaměstnaných. Není to jenom veliké PR , které by ospravedlnilo příliv levné pracovní síly ze zemí typu Ukrajina? Na jednu stranu firmy tvrdí, že peníze pro ně nejsou problém, ale zároveň by chtěli docílit snížení nákladů na pracovní místo.
Firmy vždy budou dbát na to, aby držely náklady pod kontrolou. 380 tis. uchazečů o práci se rovná míře nezaměstnanosti ve výši 2,4 %. Toto číslo je podle ekonomických měřítek (včetně amer. centrální banky) hluboko pod mírou, kde končí přirozená míra nezaměstnanosti. Federal Reserve ji např. uvádí jako pásmo od 4,7 % do 5,8 %. Zkrátka v současnosti o PR nejde. Firmy pracovníky potřebují a leckdy je nemohou najít, i když jsou ochotni nabídnout vyšší mzdy. Bude zajímavé sledovat, kolik nových prodavaček nabere řetězec Lidl po té, kdy nedávno zvýšil platy nad úroveň některých konkurentů.
Leoš Rousek