Pět let trvalo antimonopolní vyšetřování Evropské komise zaměřené na praktiky Gazpromu. Ruský plynový koncern teď ustupuje a slibuje, že nebude zneužívat svého monopolního postavení, upraví ceny podle vývoje trhu a s plynem, který do Evropy prodá, dovolí obchodovat mezi státy unie.

Výměnou za to by měl Brusel ukončit vyšetřování, které hrozilo Gazpromu pokutou ve výši několika miliard eur. Moskva také doufá, že unie přestane bránit výstavbě plynovodu skrz Baltské moře, kterým by Rusové vyřadili z transportní sítě Ukrajinu.

Pokud by Gazprom skutečně přestal postihovat přeprodej plynu ve střední a východní Evropě, usnadnilo by to jinou cenovou politiku, než jaká byla dosud obvyklá.

Zákaz přeprodejů umožňoval Gaz­promu dodávat plyn do jednotlivých států za různé ceny podle toho, jak šly Moskvě na ruku.

Ruský plynový holding také souhlasil s tím, že při prodeji zohlední aktuální cenu na burze. Ještě nedávno přitom trval na fixních dlouholetých smlouvách. V návrhu dohody také slibuje, že nebude zneužívat své plynovody a další infrastrukturu, aby v unii získal výhodu proti konkurenci.

Navíc je Moskva ochotná vzdát se i náhrady od bulharských partnerů za to, že se nakonec nepostavil plynovod South Stream, který měl vést do Evropské unie po dnu Černého moře.

"Věříme, že závazky Gazpromu umožní proudění plynu ve střední a východní Evropě za konkurenceschopné ceny," prohlásila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Evropská komise teď bude návrhy Gazpromu probírat se všemi dotčenými státy včetně Česka. Poté s Gazpromem uzavře závaznou dohodu. Pokud by ji ruská společnost v následujících osmi letech porušila, mohla by jí Evropská komise udělit pokutu až do výše deseti procent obratu. V roce 2015 činil 82,9 miliardy eur. Brusel by přitom nemusel dokazovat u soudu, že došlo k porušení antimonopolních pravidel.

Hledání shody ale nebude jednoduché. Jako první se ozval šéf polské státní energetické společnosti PGNiG Piotr Wozniak. V rozhovoru pro Financial Times označil návrhy Gazpromu za nic neřešící. "Nemohou zásadně změnit situaci, kvůli které komise začala vyšetřování před pěti lety. Negativní vliv Gaz­promu na konkurenci zůstává," prohlásil Wozniak s tím, že firma pošle do Bruselu návrh, jak by dohoda s Gazpromem měla vypadat.

Polsko je také nejhlasitějším kritikem výstavby plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře, který je součástí plánu Gazpromu, jak ukončit tranzit přes Ukrajinu. S tou má Rusko kvůli anexi Krymu a agresi na Donbasu velmi napjaté vztahy. Místo Ukrajiny by tak veškerý ruský plyn pro severní část Evropy proudil přes Německo, jež by se tak stalo hlavní plynovou křižovatkou.

Německý vicepremiér Sigmar Gabriel se při lednové návštěvě Polska snažil obavy Varšavy mírnit. Prohlásil, že Nord Stream 2 přichází v úvahu pouze tehdy, pokud Rusko bude souběžně dál dodávat plyn přes Ukrajinu. To ovšem Gaz­prom odmítá.

Šéf ruského koncernu Alexej Miller naopak prohlásil, že se bude snažit, aby přes ukrajinský tranzitní systém po roce 2019, kdy vyprší současná dohoda, další ruský plyn neproudil.

Očekává se, že rozhodnutí Evropské komise ohledně budování Nord Stream 2 by mohlo padnout do konce letošního roku.