Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl a nedokázal naplnit své očekávání. Opravdová zkouška ale populisty čeká až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi v ostře sledovaných volbách vybírat nového prezidenta. Favoritkou je šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Oba politici spolu dlouhodobě spolupracují a podporují se.

Podpora od Le Penové nepomohla

Ještě před několika málo týdny průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že parlamentní volby v Nizozemsku ovládne lídr krajní pravice Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV). Jenže v posledních dnech začal ztrácet. A nakonec ve volbách skončil druhý. Místo očekávaných 30 mandátů jich bude mít asi 20.

Porážku Wilderse s napětím sledují i ve Francii. Už za pár týdnů se v zemi konají prezidentské volby. V nich by mohla zabodovat i Marine Le Penová.

Ta ještě den před volbami Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila. "Wilders není žádný krajně pravicový politik. Je to vlastenec," uvedla v rozhovoru pro francouzská média.

A co mají Wilders a Le Penová v programu společného? "Oba jsou velmi euroskeptičtí, chtějí například referendum o vystoupení z Evropské unie. Mají také podobný hospodářský program – požadují možnost návratu k národní měně a prosazují protekcionismus," uvedla nedávno Maria Demertzisová, zástupkyně ředitele bruselského think-tanku Bruegel.

V mnoha ohledech je ale Wilders radikálnější než francouzská politička. V Nizozemsku by chtěl například zakázat Korán nebo zavřít mešity.

Úspěch Wilderse by byl vzpruhou i pro Le Penovou

Pokud by Wilders ve volbách vyhrál, byla by to pro Le Penovou vzpruha. Jenže to se nakonec nestalo. Mnozí francouzští politici neskrývali svoji úlevu. "Gratuluji Nizozemcům, že se jim podařilo potlačit nárůst krajní pravice," uvedl na svém Twitteru francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. Prezident Francois Hollande pak blahopřál nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu, který volby vyhrál, k "vítězství nad extremismem".

Přestože populisté v Evropě neprošli prvním testem, tak analytici se shodují, že opravdová zkouška je teprve čeká. Evropští politici by tak neměli oslavovat předčasně, uvedla pro agenturu Reuters profesorka Mabel Berezinová z Cornellovy univerzity v USA.

"Klíčové bude až to, jak dopadne snaha Le Penové uspět ve francouzských prezidentských volbách. A na ně bychom se měli soustředit," dodala.

Průzkumy veřejného mínění aktuálně ukazují, že v prvním kole prezidentských voleb by měla vyhrát právě Le Penová s 26,5 procenty hlasů, uvádí společnost Ifop-Fiducial.

Do druhého kola by se společně s ní měl probojovat exministr hospodářství a centrista Emmanuel Macron, kterého by volilo 25,5 procenta lidí. V tu chvíli se Le Penová dostane na dosah prezidentské funkci.

Jenže v druhém kole, které se koná 7. května, by měl triumfovat Macron s 61,5 procenta hlasů. Le Penová by tak skončila před branami Elysejského paláce s 38,5 procenta.