V únoru 2012 měl být stavební inženýr Jan Beránek zachráncem problematické stavby tunelu Blanka. Přesvědčil jej tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a Beránek nastoupil na pozici ředitele Odboru městského investora, který zodpovídal za všechny velké stavby v metropoli v objemu mnoha desítek miliard.
Hlavní z nich byla právě stavba tunelu Blanka, která proti původním předpokladům už tehdy nabírala několikaleté zpoždění a prodražila se až o deset miliard korun.
Právě kvůli ní ale Beránek dva roky chodil po policii a po soudech. Státní zástupkyně Iva Bicanová jej obžalovala z porušení povinností při správě cizího majetku a pravidel hospodářské soutěže. Beránkovi za uvedené činy hrozilo až osmileté vězení.
Až tuto středu jej obžaloby definitivně zprostil Vrchní soud v Praze.
Co ještě můžeme proplatit?
Jako jednu z prvních věcí po svém nástupu Beránek pozastavil proplácení veškerých faktur na Blanku – a to s odůvodněním, že je nutné nejdřív zjistit, které mohou být bez obav proplaceny.
Podle tehdy platného zákona o zadávání veřejných zakázek se totiž mohla stavba prodražit o maximálně dvacet procent proti ceně nabídnuté v soutěži – a co je nad to, musí projít opět soutěží.
Vzápětí vybral trojici firem Satra, Valbek a advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, kterým zadal zakázku na roztřídění provedených prací, takzvanou kategorizaci. To aby věděl, které z nich může proplatit a na které musí vypsat dodatečné zakázky.
Jenže podle Bicanové by pro oslovení firem bez soutěže bylo potřeba stavu nouze, a ten tehdy nebyl. A zmíněné roztřídění prací k proplacení již od počátku měla dělat firma IDS, kterou město najalo jako správce stavby.
"Musel vědět, že činnost, na kterou vynaložilo hlavní město přes 30 milionů korun, je činností zbytečnou a duplicitní," uvedla Bicanová na adresu Beránka.
Případ dostala na stůl soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Čeplová, která v minulosti poslala do vězení například Marka Dalíka. Beránka velice rychle osvobodila a Bicanovou i policii podrobila kritice.
"Vypsání řádného výběrového řízení by vysoce pravděpodobně zastavilo celou stavbu," uvedla v osvobozujícím rozsudku Čeplová, podle níž by zastavení stavby způsobilo naopak nejspíš škody za stovky milionů. A firma IDS neměla uvedenou kategorizaci nejen ve smlouvě, ale ani na ni neměla odborníky. "Konstrukce obžaloby je nemožná," podotkla.
Postupoval jako řádný hospodář
Státní zástupkyně se proti osvobozujícímu verdiktu Čeplové ale odvolala, a případ tak musel řešit Vrchní soud v Praze. I ten se ale postavil za Beránka.
"Žaloba nevychází ze znalosti složité problematiky, kterou musel obžalovaný tehdy řešit. Snažil se postupovat jako řádný hospodář a zabránit vzniku mnohamilionové škody," uvedl předseda senátu Vrchního soudu v Praze Petr Píša.
A zopakoval i to, co zaznělo od svědků před soudem – Beránkovi uvedený postup navrhli najatí právníci a schválil jej jak legislativní odbor magistrátu, tak samotná rada města.
"Všichni, celá rada města včetně primátora, to považovali za jediné možné řešení," podotkl Píša.
Podle něj by navíc otevřená soutěž nic neřešila a jen by řešení problému oddálila, a mohla tak způsobit zastavení stavby. Uvedená trojice firem by totiž pravděpodobně uspěla i v otevřené soutěži.
A to z jednoduchého důvodu: Satra byla projektantem tunelu a jen těžko by ji mohlo město bez problémů vynechat. Její nástupce by totiž musel měsíce studovat stohy dokumentů. "Ten komplex tvoří 2500 dílčích staveb a náklady dosáhly 36 miliard," poukázal Píša.
Jediný Valbek měl pak zase potřebný software na kategorizaci prací. A uvedená advokátní kancelář zase už s kategorizací měla zkušenosti, protože se na ní podílela pro Ředitelství silnic a dálnic při stavbě Pražského okruhu, kterou provázely podobné problémy.
"A otevřené výběrové řízení by vše prodloužilo nejméně o půl roku," uvedl Píša. Podle něj by navíc bylo nutné tyto práce tak jako tak zaplatit, takže tím padá i možná způsobená škoda.
"Snažil se jednat jako řádný hospodář. Ty sporné faktury již tehdy dosáhly 1,8 miliardy korun a jejich proplacením opravdu hrozily vysoké škody na majetku Prahy. Náklady na kategorizaci proto nejde považovat za škodu," konstatoval Píša.
Trojský most a Opencard
Ten sám při odůvodnění zmínil, že Beránek byl ve funkci tak krátkou dobu, že za dřívější chyby nemohl zodpovídat.
Jen namátkou: součástí tunelového komplexu Blanka je Trojský most, který měl stát původně necelou půlmiliardu korun. Jenže až poté, co Metrostav soutěž na Blanku vyhrál, město rozhodlo, že nechá postavit jiný most, který stál nakonec takřka trojnásobek.
Zodpovědným za Blanku byl tenkrát Jiří Toman, blízký přítel tehdejšího primátora Pavla Béma. Policie jej ale nikdy neobvinila.
Naopak před soudem, podobně jako Beránek, stanulo vedení Prahy včetně tehdejších primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka. A to za to, že prodloužili bez soutěže zakázku na provozování Opencard firmě Haguess. Polovině z deseti radních včetně obou exprimátorů dal prvoinstanční soud loni v září podmíněné tresty. Nyní se čeká, jak rozhodne odvolací soud.
Už nikdy pracovat pro stát
Sám Beránek verdikt kvitoval, nicméně jej nechtěl již komentovat. "Hlavní vina všeho je špatný zákon o veřejných zakázkách," řekl pouze. (Od loňského roku platí již mírnější zákon a Beránek by se stíhání bát nemusel – pozn. red.). Svůj post na magistrátu opustil Beránek v létě 2014 poté, co jeho odbor rozdělili na dva a označili jej za přebytečného. V té době jej již policie vyšetřovala.
Po svém odchodu z magistrátu pracuje v privátním sektoru a nedokáže si představit, že by se do toho veřejného někdy vrátil. I přestože nakonec soud dospěl k závěru, že postupoval zřejmě nejlepším možným způsobem. "Ani kdyby zaplatili kdovíco," uvedl rezolutně.
