Norští poslanci zvedli ruku pro dlouho zvažovaný a světově ojedinělý projekt. Jde o proražení skoro 1700 metrů dlouhého tunelu pod horským masivem na poloostrově Stad (nebo Stadlandet) na severozápadním pobřeží země. Zvláštnost spočívá v tom, že tunelem nebudou projíždět ani auta, ani vlaky, nýbrž jím budou proplouvat námořní plavidla o objemu až 16 tisíc brutto registrovaných tun.

Brutto registrovaná tuna

Jde o zastaralou jednotku objemu, která určuje velikost (tonáž) obchodní lodi.

1 BRT = 100 krychlových stop = 2,83 m3.

Přestože se v názvu vyskytuje slovo tuna, nemá nic společného s metrickou jednotkou pro hmotnost. Nelze ji zaměňovat ani s jinými jednotkami používanými pro měření velikosti lodí, jako je výtlak v tunách.

Zdroj: Wikipedie

Stavba nemající ve světě obdoby by měla přijít na 2,3 miliardy norských korun, v přepočtu necelých sedm miliard korun českých. Práce mají být zahájeny během dvou let a potrvají tři až čtyři roky. Norská média nevylučují, že se vyskytnou komplikace, takže lhůta výstavby se může protáhnout a náklady stoupnout.

Tunel výrazně zkrátí námořní cestu podél velice členitého pobřeží, konkrétně mezi městy Bergen a Ålesund, což jsou dvě důležitá hospodářská a turistická centra Norska.

Hlavním důvodem, proč se bude stavět, však není úspora času, ale bezpečnost plavby. V oblasti, jež se nachází ve stejné zeměpisné šířce jako Faerské ostrovy, více než sto dnů v roce burácí silný vítr zvedající vysoko vlny, které navíc nečekaně mění směr. Udržet správný kurz lodi za bouře bývá velice obtížné i pro zkušenou posádku. Znalci tvrdí, že na mořském dně kolem poloostrova Stad spočívá 56 lodních vraků.

Norsko chce postavit tunel pod horami pro lodě
Norsko_stavi_tunel_pro_lode_pod_horami.png

Tunel s plavební drahou hlubokou dvanáct metrů tato nebezpečí vyloučí. "O jeho stavbě rozhodly nejenom hospodářské důvody. Umožní vyhnout se mimořádně nebezpečnému úseku ohrožujícímu lidské životy," uvádí na serveru Welt.de Terje Andreassen, hlavní projektant norské pobřežní správy. 

Ochránci životního prostředí zpravidla proti takovým projektům protestují. V daném případě ale skoro nejsou slyšet.

PROJEKT STAD SKIPSTUNNEL

Délka skoro 1700 metrů, šířka 36, výška 49 a hloubka 12 metrů.

Kapacita 70 až 120 plavidel denně.

Předpokládaná doba výstavby tři až čtyři roky.

Náklady v přepočtu skoro sedm miliard korun.

Nad tunelem 300 metrů vysoký horský masiv.

 "Tunel zabrání lodním katastrofám, jež mívají negativní dopad na mořský rybolov a celý ekosystém," konstatuje Alv Arne Lyse, mořský biolog a šéf rybářského sdružení v Bergenu.

Podle něj lze za malý zázrak považovat, že během předchozích havárií "v pásmu smrti" kolem poloostrova Stad nedošlo k přírodní katastrofě způsobené například únikem lodního paliva.

Norská vláda ale ještě musí odpovědět na otázku, kam se bude přepravovat ohromné množství vyhloubeného skalního masivu. Jeho hmotnost se odhaduje na 7,5 milionu tun.

Tunelem bude podle projektu proplouvat 70 až 120 lodí denně rychlostí osm uzlů za hodinu (asi 15 kilometrů), což zabere necelých deset minut. O spaliny se postará výkonné větrací zařízení. Kromě toho se počítá s tím, že na moři budou přibývat plavidla s elektromotory či na zkapalněný plyn.