Čínská kosmonautika rychle roste a v současnosti na žebříčku kosmických supervelmocí soupeří o druhé místo s Ruskem. Má silné a spolehlivé nosiče řady Long March, vyzkoušenou kosmickou loď Shenzhou a buduje orbitální stanici. Nyní oznámila projekt, který by ji v pořadí katapultoval výš: vyvíjí opakovatelně použitelnou raketu pro vynášení nákladů na oběžnou dráhu.

Pokud by čínský vývoj tohoto nosiče skončil úspěchem, výrazně by to zlevnilo vypouštění satelitů a umožnilo častější starty. Čína by tak získala výhodnou pozici na trhu vynášení nákladů na oběžnou dráhu. Inženýři si kromě toho slibují minimalizaci škod působených dopady trosek vyhořelých prvních stupňů raket.

Přistání na padácích

V současnosti se o vývoj opakovaně použitelného raketového nosiče pokoušejí dvě americké soukromé firmy: SpaceX Elona Muska (šéf Tesly) a Blue Origin Jeffa Bezose (zakladatel a šéf Amazonu). V obou případech se k zemi vrací první stupeň rakety a v závěrečné fázi přistane pomocí svého hlavního raketového motoru a zbytků paliva v nádržích. Jak SpaceX, tak Blue Origin už zaznamenaly první úspěchy, kdy nosič tímto způsobem přistál.

Číňané však chtějí problém opakovaně použitelných raket řešit jinak. Jejich systém má být založený na použití několika padáků umístěných v prvním stupni rakety. Ten po oddělení nákladu neshoří v atmosféře, jak tomu bylo u dosavadních nosičů, ale je brzděn padáky. Těsně nad zemí se nafouknou airbagy, které utlumí závěrečný náraz. Stejným způsobem už přistávaly některé malé sondy na Marsu, například americké rovery Spirit a Opportunity.

Program vývoje opakovaně použitelného nosiče oznámili vědci z organizace China Academy of Launch Vehicle Technology (CALT) bez bližších technických podrobností. Naznačili pouze, že princip byl úspěšně ověřen na modelech a výsledky se uplatní při vývoji skutečné rakety.

"Experimenty položily pevný základ pro vývoj opakovaně použitelných raket v naší zemi," napsala v této souvislosti oficiální čínská tisková agentura Xinhua News. Bližší podrobnosti neuvedl ve svém prohlášení pro tiskovou agenturu ani ředitel CALT Ma Zhubin. Pouze sdělil, že "k cíli nevede jen jedna cesta".

Přistání na padácích je jednodušší a méně rizikové než využití raketového motoru (nehrozí požár nebo exploze, nepotřebuje složitý řídicí software), na druhou stranu ale vyžaduje umístění padáků a nafukovacích vaků v trupu – tedy dodatečný náklad. Muselo by jít o velké množství rozměrných padáků; například i poměrně malá kosmická loď Apollo potřebovala tři padáky, z nichž každý měl průměr téměř 28 metrů.

Cíl je ještě vzdálený

Podle spekulací některých odborníků není čínským záměrem připravit celý opakovaně použitelný první stupeň rakety, ale jen měkké přistání jeho nejdražších částí, především motorů a avioniky. Podobně tomu bylo u raketoplánu Natter, který byl na konci druhé světové války vyvinut jako prostředek proti spojeneckým bombardérům (šlo o vůbec první pilotovaný raketoplán s kolmým startem).

Ma Zhubin také naznačil, že ke skutečnému opakovaně použitelnému nosiči má Čína ještě daleko: "Není to práce na jeden den. Myslím, že bychom mohli mít první praktické výsledky během 13. pětiletky (2016 až 2020). Naším hlavním prostředkem pro lety do vesmíru zatím zůstávají jednorázově použitelné rakety."

Patrně není náhodou, že čínské prohlášení přišlo brzy po úspěšných pokusech SpaceX a Blue Origin. Podobně jako v případě Ruska je i v Číně těžké odlišit propagandu namířenou směrem k vlastním obyvatelům od reality. Podobným stylem tu jsou již řadu let oznamovány plány letu na Měsíc a na Mars, nebo sond k planetám, ve skutečnosti však čínský kosmický program postupuje poměrně pomalu.

Ne všichni odborníci také souhlasí s tvrzením, že opakovaně použitelné nosiče kosmické lety zlevní. Při jejich stavbě a provozu totiž vzniká řada nákladů, které jednorázově použitelná raketa nevyžaduje: části namáhané extrémními teplotami a tlaky musí být z kvalitnějších materiálů, mezi lety se musí uskutečnit náročné testy atd.

Dlouhodobý záměr Číny válcovat konkurenci na výnosném segmentu kosmického byznysu ale naznačují i jiné kroky, například nedávné založení společnosti Expace Technology. Ta má využívat nosiče Kaizhou na pevná paliva, které jsou výrazně jednodušší, levnější a méně náročné na předstartovní přípravu než rakety na kapalná paliva. Společnost zřízená státní organizací China Aerospace Science and Industry Corporation (CASIC) oznámila záměr již od letošního roku vypouštět nejméně 10 raket ročně.