Sto procent hlasů dostal Martin Schulz ve volbě předsedy na sjezdu německé sociální demokracie (SPD). Všech 605 delegátů mu vyslovilo podporu. Bývalý předseda Evropského parlamentu svým návratem do Německa zdramatizoval parlamentní volby naplánované na 24. září.

Původní předpoklady o hladkém čtvrtém vítězství Angely Merkelové a jejích křesťanských demokratů (CDU/CSU) vzaly za své. Poslední sondáž agentury Forsa z minulého týdne předpovídá CDU zisk 33 procent, SPD o procento méně. Zdá se, že se Schulzem v čele mají sociální demokraté šanci vyhrát volby. Bylo by to poprvé od roku 2002.

Schulz a Merkelová se kromě rozdílného pohledu na výši daní, investice do rekvalifikačních programů pro nezaměstnané nebo zvýšení rozpočtu na armádu liší i v zahraničněpolitické rétorice. Zatímco kancléřka je vždy v kritice jiných zemí a politiků zdrženlivá, Schulz slovně míří na všechny strany.

V projevu na sjezdu hovořil o tom, že je potřeba se postavit nepřátelům svobody. V této souvislosti zmínil Polsko, Maďarsko, Turecko a Donalda Trumpa. "Ale nemusíme jezdit do USA, abychom viděli pokus, jak má být v západních státech kolo svobody otočeno zpět," uvedl Schulz.

Maďarský premiér Viktor Orbán kritizoval Merkelovou za to, že "pozvala" do Evropy statisíce uprchlíků. Turecký prezident Erdogan obvinil kancléřku z nacistických praktik, protože nedovoluje v Německu agitovat tureckým politikům před referendem o prezidentských pravomocích. Část Turků s dvojím občanstvím v referendu může hlasovat. Merkelová kritiku z Budapešti ani Ankary neopětovala.

Schulz vystoupil proti tureckému prezidentovi už loni. Nesouhlasil s tím, že komik Jan Böhmermann může být v Německu trestně stíhán za karikování Erdogana jen proto, že se jeho vtipy tureckému prezidentovi nelíbí. "Je nepřijatelné, aby prezident jiné země vyžadoval omezení demokratických práv v Německu. Kde to jsme? Musíme Erdoganovi jasně říci: U nás je demokracie. Tečka!" řekl tehdy listu Bild am Sonntag.

Sociálnědemokratický lídr slibuje, že se bude vymezovat proti všem populistům a euroskeptikům. "Ti, kteří chtějí pryč z EU, ve mně dostanou energického oponenta," prohlásil. Euroskeptickou Alternativu pro Německo (AfD) označil za ostudu Spolkové republiky.

K Česku se zatím nevyjádřil. Na začátku března však řekl, že státy, které odmítají přijmout uprchlíky, by měly být postiženy omezením čerpání peněz z evropských fondů. Česká republika patří do skupiny zemí odmítající kvóty na přerozdělování běženců. A premiér Bohuslav Sobotka si podle svých slov nepřeje vznik větší muslimské komunity. Merkelová sice prosazovala přerozdělení uprchlíků podle kvót, ale nespojovala to s krácením evropských peněz pro státy, které návrh odmítají.